Jak rozluštit obsah chlóru v různých typech dezinfekce?

Označení produktů může být zavádějící. To platí zejména pro bazénovou chemii, jako jsou různé chlórové produkty. Na první pohled se může zdát, že 99% trichlor je silnější než 68% chlornan vápenatý, nebo že 99% dichlor sodný je mnohem silnější než 12,5% chlornan sodný (kapalný chlor). 

Když se podíváte na štítek bazénové chemie, často uvidíte procento (nebo několik procent) uvedených složek. Tato čísla obvykle představují hmotnostní procento uvedené složky ve srovnání s celkovou hmotností produktu. Ale v případě chlóru jsou někdy produkty uváděny jako procento dostupného chlóru. To může spotřebitele zmást, proto si pozorně přečtěte etiketu.

Uvedená účinná látka je zodpovědná za zamýšlený účel chemikálie, jako je dezinfekce bazénové vody nebo úprava úrovně pH. 

Níže je uveden seznam běžných bazénových chemikálií.

Procento uvedené na etiketě udává pouze koncentraci účinné látky, nikoli její celkovou účinnost. Faktory jako kvalita přísad, složení a výrobní proces také hrají významnou roli při určování síly chemikálie. Proto je při výběru správných chemikálií pro váš bazén (bazény) zásadní vzít v úvahu i další faktory kromě procenta.

Aktivní složky v bazénové chemii

Aktivními složkami bazénové chemie jsou látky, které přímo přispívají k požadovanému chemickému působení ve vodě. Například hmotnostní % je založeno na hmotnosti celé sloučeniny chloru (tj. trichlor, chlornan vápenatý) vzhledem k molekulové hmotnosti elementárního chloru (Cl). % dostupného chloru je vztaženo k molekulárnímu chloru (Cl ₂ ).

Konvenčně se odvodilo, že plynný chlor (Cl ₂ ) přivádí 100 % dostupného chloru do vody, i když pouze polovina z toho je v oxidační formě a druhá polovina v redukované formě Cl. Jinými slovy, pouze polovina Cl ₂ bude ve formě volného chloru. Vzhledem k této konvenci potřebujeme vynásobit % chloru faktorem 2 pro ostatní prezentace produktů. To pokryjeme příklady dále v tomto článku . Reakce Cl2 _ve vodě je následující:

Cl ₂ + H ₂ O → HO Cl + H Cl
Molekulární chlor + voda → kyselina chlorná +kyselina chlorovodíková

          HOCl pak disociuje se svým pomalejším a slabším protějškem, chlornanovým iontem (OCl ^- ).

HOCl ⇌ H ⁺ + OCl ^-
Kyselina chlorná ⇌ Vodíkový ion + Chlornanový ion

Tyto dvě látky (HOCl a OCl ^- ) tvoří volný dostupný chlor (FAC).

HOCl je zabíjející forma chlóru, která účinně zabíjí bakterie, řasy a další mikroorganismy. Oxiduje také neživé kontaminanty, jako jsou kovy , sloučeniny dusíku a neživé organické látky a oleje .

Bromové produkty jsou podobné chlóru v tom, že obsahují procento aktivní složky, která se rozpustí ve vodě a vytvoří kyselinu bromnou (HOBr), zabíjející formu bromu.

Pokud se podíváme za bazénový průmysl, uvidíme procenta účinných látek na etiketě jakéhokoli čisticího prostředku pro domácnost. Pravděpodobně má nízké procento účinné látky. Například velmi oblíbený štítek čisticího prostředku zní:

ÚČINNÁ SLOŽKA:
Alkyl (C12 40%, C14 50%, C16 10%) dimethyl benzylamoniumchlorid....................... 0,3%
OSTATNÍ SLOŽKY...... ............99,7 %

Člověk by se na to mohl podívat a pomyslet si: "Počkat... jen 0,3 % účinné látky?! To je podvod!"  Ale vydržte...tato látka je silná. Účinná dezinfekce povrchů v domácnosti nevyžaduje mnoho. ³  Tento produkt, o kterém mluvíme, je jedním z nejoblíbenějších čisticích prostředků pro domácnost vůbec, a to se nestalo omylem.

Dalším příkladem produktu se zdánlivě nízkým procentem aktivní složky je peroxid vodíku (H ₂ O ₂ ) . Produkt peroxidu vodíku, který můžeme koupit v každé lékárně, je pouze 3% H ₂ O ₂ . To znamená, že 97% z toho jsou neaktivní složky...obvykle destilovaná voda. Čistý peroxid vodíku je tak silný, že by oxidoval více, než bychom chtěli. ⁴ V této nízké koncentraci můžeme rány dezinfikovat a kloktat jako ústní vodu. 

U bezchlórových bazénů, které využívají biguanidy, se jako primární okysličovadlo používá také šok peroxidu vodíku. ⁵ Tato koncentrace peroxidu vodíku je 27 % !! To je 9x silnější než domácí peroxid vodíku. Stejná látka, jiná koncentrace. Tato koncentrace je pro bazény ekonomičtější, protože bazény ji rychle zředí. Ale pointa zůstává stejná. Použití 27% peroxidu vodíku pro stejné účely, jako používáme 3% produkt pro domácnost, by bylo nebezpečné a bolestivé.

Neaktivní složky v bazénové chemii

Zatímco aktivní složky hrají v bazénové chemii klíčovou roli, v produktu jsou také neaktivní složky. Neaktivní složky jsou látky přidávané do formulace pro různé účely, jako je stabilizace aktivní složky, zvýšení rozpustnosti nebo zlepšení skladovatelnosti.

Jak již bylo zmíněno, hlavním rozdílem mezi maloobchodní a profesionální bazénovou chemií je množství neaktivních složek. Maloobchodní produkty mívají více neaktivních složek a nižší koncentraci účinných látek. ⁶

Mezi běžné neaktivní přísady v bazénové chemii patří látky upravující pH, pufrovací činidla a inhibitory vodního kamene. Často jsou neaktivními složkami pouze destilovaná voda nebo soli. Pochopení role neaktivních složek vám může pomoci činit informovaná rozhodnutí při výběru bazénové chemie. Někdy jsou to jen plniva a jindy jsou nutné neaktivní složky ke stabilizaci produktu, aby byl použitelný.

Běžné mylné představy o procentech chemických produktů

Jednou z běžných mylných představ o procentech chemických produktů je, že vyšší procento automaticky znamená silnější a účinnější produkt. Jako by použití vyššího procenta chemikálie vždy přineslo lepší výsledky. Ale není tomu tak vždy.

I když je pravda, že zvýšení koncentrace může do určité míry zvýšit účinnost chemikálie, existuje hranice, za kterou přidání dalších chemikálií nemusí poskytovat žádné další výhody. Navíc se obecně nedoporučuje používat nadměrné množství chemikálií. Doporučujeme používat pouze přiměřené množství chemikálií, aby byla voda co minimalistická a zjednodušená.

Procenta chloru

Nyní si ukážeme matematiku pro každý typ chloru na trhu, abychom ilustrovali skutečné procento chloru, a to jak hmotnostních %, tak dostupného chloru %. Odkazujeme na molekulové hmotnosti známých látek, které jsme uvedli v grafu výše. Na tomto obrázku jsme zahrnuli každý chlórový produkt. Tyto molární váhy můžete najít online, protože jsou to veřejné informace.

Procento dostupného chloru v každém produktu s chlorem je založeno na molární hmotnosti elementárního chloru vzhledem k molární hmotnosti samotného produktu. Potřebujeme tedy znát tyto hodnoty, abychom je mohli zapojit do matematických vzorců níže.

Trichlor-s-triazinetrion (Trichlor)

Většina trichlorových produktů je označena jako 99% Trichloro-s-triazinetrion (podle hmotnosti). Některé maloobchodní verze jsou méně koncentrované, například 53,5 % (hmotnostních). Tyto produkty jsou smíchány s neaktivními složkami, které nejsou uvedeny na etiketě (nazývají se „jiné složky“).

Občas jsme viděli několik koncentrací v rozmezí 53,5 až 99 %. Bez ohledu na procento můžete zjistit procento chloru libovolného trichloru pomocí stejné matematiky, vynásobené procentem uvedeným na štítku.

Trichlor (C ₃ Cl ₃ N ₃ O ₃ ) molární hmotnost = 232,41 g/mol
Chlor (Cl) = 35,453 g/mol

Trichlor má k sobě připojeny 3 atomy chloru (Cl), takže celková hmotnost chloru v trichloru je:
(3 x 35,453) = 106,359

Rozdělte celkovou hmotnost chloru na celkovou molekulovou hmotnost trichloru, abyste dostali hmotnostní procento chloru v trichloru:
106,359 ÷ 232,41 = 0,458  = 45,8 % chloru (hmotnostně) v trichloru.

Přemýšlejte o tom chvíli. Když držíte v ruce typickou 3palcovou trichlorovou tabletu, pouze 45,8 % z této tablety je chlór. Zbytek je kyselina kyanurová (CYA) a trocha soli. Trichlor je více CYA než chlor (na hmotnost).

Příliš mnoho Trichloru může vést k nadměrné stabilizaci CYA ; problém natolik závažný, že omezení CYA je naším čtvrtým pilířem programu Orenda .

Pro dostupný chlór potřebujeme zdvojnásobit chlór, protože k rozpuštění Cl _{2 ve vodě je zapotřebí volný dostupný chlór (Cl 2} + H ₂ O → HOCl + HCl). Hmotnost chloru tedy vynásobíme 2:
106,359 x 2 = 212,72.

_{Pak tuto celkovou hmotnost Cl 2} rozdělte na celkovou molekulovou hmotnost trichloru, abyste získali dostupné procento chloru:
212,72 ÷ 232,41 = 0,915  = 91,5 % dostupného chloru v čistém trichloru. Produkty trichlor ale nejsou čisté.

Musíme tedy vynásobit toto dostupné procento chloru procentem hmotnosti produktu uvedeným na štítku a dostaneme různé odpovědi v závislosti na koncentraci produktu:

0,915 x 0,99 =  90,6 % dostupného chloru v 99 % trichlor-s-triazinetrionu
0,915 x 0,535 =  48,9 %  dostupného chloru v 53,5 % trichlor-s-triazinetrionu ⁷

Stejnou matematiku lze použít i na jiné chlórové produkty.

Dichlor-s-triazintrion sodný dihydrát (Dichlor)

Stejně jako Trichlor je dichlor sodný obvykle označen jako 99% dichlor-s-triazinetrion dihydrát sodný. Ve skutečnosti existují dva typy dichloru: bezvodý a dihydrát. Bezvodý je nebezpečnější a neprodává se v bazénovém průmyslu. Dichlor na trhu je dihydrát, který obsahuje dvě molekuly vody, které stabilizují produkt a činí jej méně reaktivním – zejména v ohni. ⁸

Dichlordihydrát sodný (C ₃ H ₄ Cl ₂ N ₃ NaO ₅ ) molární hmotnost = 255,98 g/mol
Chlor (Cl) = 35,453 g/mol

Dichlor má k sobě připojeny 2 atomy chloru (Cl), takže celková hmotnost chloru v dichloru je:
(2 x 35,453) = 70,91

Rozdělte celkovou hmotnost chloru na celkovou molekulovou hmotnost dichloru, abyste dostali hmotnostní procento chloru v dichloru:
70,91 ÷ 255,98 = 0,277  = 27,7 % chloru (hmotnostně) v dihydrátu dichloru sodného.

Pro dostupný chlór potřebujeme zdvojnásobit chlór, abychom získali Cl ₂ , jako jsme to právě udělali ve výše uvedené trichlorové rovnici. Potom to rozdělíme na celkovou molekulovou hmotnost dichlordihydrátu sodného, ​​abychom získali dostupné procento chloru:
(70,91 x 2) ÷ 255,98 = 0,554  = 55,4 % dostupného chloru v čistém dichlordihydrátu sodném.

Poté to vynásobíme procentem produktu uvedeným na etiketě, což je obvykle 99 %:
(0,554 x 0,99) = 0,548  = 54,8 % dostupného chloru v 99% dihydrátu dichlor-s-triazinetrionu sodného. ⁹

Stejně jako trichlor má dichlor sodný více CYA než chlóru. Podle hmotnosti se neaktivní složky dichloru sodného skládají z:

• CYA (mínus 3 vodíky, které byly nahrazeny chlorem a sodíkem, takže (129,07 - 3) ÷ 255,98 = 49,2 % ),
• dvě molekuly vody ((2 x 18,02) ÷ 255,98 = 14,1 % ), a
• jeden atom sodíku (22,99 ÷ 255,98 = 9,0 % ). 

27,7 + 49,2 + 14,1 + 9,0 = 100 %.

Chlornan vápenatý

Kvalitní chlornan vápenatý produkty jsou dostupné ve dvou koncentracích. Aby to bylo ještě více matoucí, obě tyto koncentrace mohou být označeny jedním ze dvou způsobů, což zákazníkům ponechává na obalech alespoň čtyři různá procenta: 65 nebo 68 % a 70 % nebo 73 %. Je to proto, že některé produkty jsou označeny jako jejich dostupné procento chloru a jiné uvádějí jejich hmotnostní procento. Větší dvě (68 % a 73 %) jsou hmotnostní procenta. Dostupná procenta chloru jsou menší dvě (65 % a 70 %).

Pro snazší matematiku zůstaneme u komerčních produktů chlornan vápenatý

Chlornan vápenatý (Ca Cl ₂ O ₂ nebo Ca( Cl O) ₂ molární hmotnost = 142,98 g/mol
Chlor (Cl) = 35,453 g/mol

Cal hypo má k sobě připojeny 2 atomy chloru (Cl), takže celková hmotnost chloru v chlornanu vápenatého je: (2 x 35,453) = 70,91

Rozdělte celkovou hmotnost chloru na celkovou molekulovou hmotnost chlornanu vápenatého, abyste dostali hmotnostní procento chloru v chlornanu vápenatého: 

70,91 ÷ 142,98 = 0,496 = 49,6 % chloru (hmotnostně) v čistém chlornanu vápenatého.

Toto pak musíme vynásobit uvedeným hmotnostním procentem na etiketě výrobku, abychom zjistili skutečné hmotnostní procento chlóru ve výrobku:

0,496 x 0,73 = 0,362 = 36,2 % chloru (hmotnostně) v 73 % chlornanu vápenatém
0,496 x 0,68 = 0,337 = 33,7 % chloru (hmotnostně) v 68 % chlornanu vápenatém
0,496 x 0,5644 = 0,279 = 27,9 % chloru (hmotnostně) v 56,44 % chlornanu vápenatém

Nyní, když známe hmotnostní procenta, pojďme zjistit dostupná procenta chlóru. 

Pro dostupný chlór potřebujeme zdvojnásobit chlór, abychom získali Cl ₂ , jako jsme to právě udělali ve výše uvedených rovnicích trichloru a dichloru. Pak to rozdělíme na celkovou molekulovou hmotnost chlornanu vápenatého, abychom dostali dostupné procento chloru:
(70,91 x 2) ÷ 142,98 = 0,992 = 99,2 % dostupného chloru v čistém chlornanu vápenatém.

Tu pak vynásobíme hmotnostním procentem výrobku, pokud je hmotnostní procento uvedeno na etiketě. Samozřejmě, pokud je dostupné procento chloru uvedeno na štítku, odpověď je již známa.

(0,992 x 0,68) = 0,674 = 67,4 % dostupného chloru v 68 % chlornanu vápenatém
(0,992 x 0,73) = 0,724  = 72,4 % dostupného chloru v 73 % chlornanu vápenatém

Chlornan sodný (kapalný chlór)

Kapalný chlór zavádí třetí typ procenta: obchodní % . Na rozdíl od pevných chemikálií, které se musí rozpustit ve vodě, je chlornan sodný již kapalný. Procento obchodu se tedy používá jako objemové procento pro snazší převod na částice na milion (ppm) . Přepočet z obchodu % na ppm vypadá takto:

1 galon ( X Trade %) chlornanu sodného přidaný do 10 000 galonů vody vede k ( X ppm ) volného chlóru.

Proč 1 galon ve srovnání s 10 000 galony vody? Protože bez ohledu na obchod je 1 galon na 10 000 galonů jedna desetitisícina. Procento se dělí 100, takže chlór v produktu je jedna miliontina, neboli 1 promile. Matematika funguje takto:

1 galon 12,5 % = 12,5 ÷ 100 ÷ 10 000 = (12,5 ÷ 1 000 000) = 12,5 ppm. 

Bělidlo pro domácnost je obvykle mezi 5 a 6 % (v závislosti na tom, jak je označeno), což je asi polovina síly bazénového chlóru. Když se nás tedy zeptáme, jaký je rozdíl mezi bělícím prostředkem a tekutým chlórem, není žádný, kromě toho, že bazénový chlór je asi dvakrát koncentrovanější. Jinak je to stejná chemikálie.

Když se podíváme na samotné obchodní procento, 10 % a 12,5 % vypadá velmi nízko ve srovnání se suchými chlory, které jsme uvedli výše. Ale to není srovnávání jablek s jablky. K tomu potřebujeme znát dostupné % chloru v čistém chlornanu sodném. A protože je to kapalina, musíme znát její hustotu, což je veřejná informace. Hustota 12,5% kapalného chloru je 1,16 g/mol.

Chlor (Cl) = 35,493 g/mol
Chlornan sodný (NaO Cl ) = 74,44 g/mol
12,5 % NaOCl hustota = 1,16 g/mol

Rozdělte celkovou hmotnost chloru na celkovou molekulovou hmotnost chlornanu sodného, ​​abyste dostali hmotnostní procento chloru v chlornanu sodném:
35,493 ÷ 74,44 = 0,476 = 47,6 % chloru (hmotnostně) v čistém chlornanu sodném.

Pro dostupný chlor % vynásobíme chlor 2 (protože je vztažen k Cl ₂ )
(35,493 x 2) ÷ 74,44 = 0,952 =  95,2 % dostupného chloru  v čistém chlornanu sodném.

PRŮTOK V POTRUBÍ PŘI RŮZNÝCH RYCHLOSTECH

Možné chemické složení v přirozených vodách je možné rozdělit na anorganické (minerální) a organické.

Minerální látky

Hlavní příčinou obsahu minerálních nečistot v povrchových vodách jsou v první řadě splachy z povodí. Díky nim se do vody dostávají hlinitokřemičitany, především jílové minerály (illit, montmorillonit, kaolinit, aj.), zeolity a živce. Mezi další nežádoucí anorganické nečistoty řadíme hydratované oxidy kovů (železa a manganu). Vyjmenované látky (o velikosti částic cca 0,1 až 40,0 μm) jsou hlavním zdrojem zákalu v povrchových vodách. 

Sloučeniny hliníku

V přírodních vodách se hliník vyskytuje například v podobě jílových minerálů albitu NaAlSi3O8 nebo anortitu CaAl2Si2O8. Dále se můžeme setkat s kamencovými břidlicemi (amonno-hlinitými nebo draselno-hlinitými) nebo bauxitem AlO(OH). Ve vodách se má hliník nejčastěji podobu koloidní disperze nebo se vyskytuje ve formě rozpuštěné (hexaaquahlinitý kation v kyselých vodách). Typickou vlastností hliníku je významná tvorba komplexů s huminovými látkami, která dosahuje maxima při pH = 6. 

Sloučeniny železa

Železo se vyskytuje ve vodách v oxidačním stupni II nebo III ve formě rozpuštěné nebo nerozpuštěné, přičemž jeho forma výskytu závisí na hodnotě pH, oxidačně-redukčním potenciálu a přítomnosti komplexotvorných látek. Mezi železné rudy řadíme pyrit FeS2, krevel Fe2O3, magnetovec Fe3O4, limonit Fe2O3·H2O a siderit FeCO3. Ve stojatých povrchových vodách (nádrže a jezera) dochází k vertikální stratifikaci železa. Při letní a zimní stagnaci lze u dna zaznamenat koncentrace železa někdy až v hodnotě desítek mg·l−1, zatímco u hladiny mohou být naměřeny jen setiny mg·l−1. Na jaře a na podzim dochází k promíchávání obsahu nádrže, železo se dostává k hladině a při styku s rozpuštěným kyslíkem oxiduje na FeIII a následně hydrolyzuje. Vzniká hydratovaný oxid železitý, který sedimentuje. V případě anoxických podmínek u dna nádrže probíhá redukce FeIII na FeII a koloběh se opakuje. 

Sloučeniny manganu

Mangan se vyskytuje v přírodě v podobě manganových rud – burel či pyroluzit MnO2, braunit Mn2O3, hausmanit Mn3O4, manganit MnO(OH) a dialogit (MnCO3). Ve vodách lze mangan pozorovat ve formě rozpuštěné i nerozpuštěné především v oxidačních stupních II, III a IV. Dvojmocný mangan je však ve vodách s obsahem kyslíku nestabilní, rychle se oxiduje a hydrolyzuje. Vzniká směs oxidů a hydroxidů označovaná symbolem MnOx. Mangan se stejně jako železo účastní vertikální stratifikace v nádržích a jezerech. 

Sloučeniny křemíku

Křemík je druhým nejčastěji se vyskytujícím prvkem v přírodě. Je součástí minerálů (živce, slídy, pyroxeny, amfiboly, aj.) a do vody se dostává díky zvětrávání křemičitanů a hlinitokřemičitanů. Další příčinou původu křemíku ve vodách je rozpouštění amorfního a krystalického SiO2. V přírodních vodách (pH < 9) se křemík vyskytuje zejména rozpuštěný ve formě kyseliny tetrahydrogenkřemičité H4SiO4 a zčásti ve formě koloidní. Hygienický význam křemičitanů je malý, proto se ve vodách běžně nestanovují, ačkoli jsou vždy přítomny. 

Sloučeniny vápníku a hořčíku

Vápník a hořčík se do vody dostávají především rozpouštěním vápence CaCO3, magnezitu MgCO3, dolomitu CaCO3·MgCO3, sádrovce CaSO4·2H2O a zvětráváním hlinitokřemičitanů (anortitu CaAl2Si2O8, chloritu Mg5Al2Si3O10(OH)8 atd.). Tyto procesy jsou podporovány obsahem CO2 rozpuštěného ve vodě. V přírodních vodách se hořčík vyskytuje v koncentracích od jednotek do několika desítek mg·l−1, vápník je zastoupen ve větším množství, a to v koncentracích od desítek do několika set mg·l−1.

Přírodní organické látky

Přírodní organické látky, jakožto podstatná složka povrchových vod, se označují zkratkou NOM (Natural Organic Matter). Dělí se dle velikosti částic na rozpuštěné organické látky (DOM – Dissolved Organic Matter) o velikosti do 0,45 μm a nerozpuštěné organické látky (POM/SOM – Particulate/Suspended Organic Matter), jejichž rozměry překračují uvedenou hranici. Pro úpravu vody jsou podstatné DOM, což je směs aromatických a alifatických uhlovodíkových struktur s mnoha různými typy funkčních skupin (hydroxylové, karboxylové, amidové atd.). Mohou se do vody dostávat z okolního prostředí nebo v ní mohou přímo vznikat. DOM mohou být tvořeny huminovými látkami (huminové kyseliny a fulvokyseliny), které ve vodách převládají, nebo látkami nehuminového charakteru (hlavně proteiny a sacharidy). Vyšší koncentrace nehuminových látek jsou ve vodě obsaženy ve vegetačním období a při rozvoji fytoplanktonu. Označují se jako AOM – Algal Organic Matter. 

Huminové látky

Huminové látky jsou vysokomolekulární polycyklické sloučeniny s převážně aromatickým charakterem. V jejich struktuře se často vyskytují funkční skupiny karboxylové a hydroxylové, ale i methoxylové a karbonylové. V rámci obsahu jednotlivých prvků jsou přítomny uhlík, kyslík, vodík, dusík, ale i síra. Huminové látky jsou problémem ve vodních zdrojích z hlediska organoleptických vlastností – zapříčiňují hnědé zabarvení vody. Jejich přítomnost může být také zdrojem trihalogenmetanů (TMH), které vznikají při hygienickém zabezpečení vody pomocí chloru. Podle chemických a fyzikálně-chemických vlastností lze huminové látky rozdělit na humusové kyseliny (huminové kyseliny, fulvokyseliny a případně i hymatomelanové kyseliny), huminy a humusové uhlí. V přírodních vodách převažují fulvokyseliny z důvodu jejich vyšší rozpustnosti. Vody s vysokým obsahem huminových látek vykazují kyselý charakter, protože makromolekuly těchto sloučenin mají záporný náboj, který je způsoben přítomností funkčních skupin (především karboxylových a hydroxylových). Kyselost huminových látek se zvyšuje s rostoucí polaritou molekul. Významnou vlastností huminových látek je jejich schopnost tvořit komplexy zejména s vícemocnými kationty. Pro vody s přítomností huminových látek je typický nízký obsah vápníku, hořčíku a hydrogenuhličitanových iontů, dále nízká hodnota pH a KNK4,5, ale naopak zvýšený obsah hliníku. U těchto vod bývají často negativně ovlivněny barva, chuť a zápach. Při úpravě vody s obsahem huminových látek lze jejich destabilizaci provést dvěma způsoby. Buď se provede neutralizace jejich náboje pomocí hydroxopolymerů obsažených v destabilizačním činidle (kationtové polyelektrolyty, chitosan, tanin) nebo lze využít adsorpce huminových látek na sraženiny hydroxidů železa či hliníku (síran hlinitý, polyaluminium chlorid, polyaluminium sulfát). 

AOM

AOM vznikají během životních pochodů organismů (řas a sinic) a tvoří významný podíl NOM v povrchových vodách. Dělíme je na extracelulární organické látky (EOM – Extracellular Organic Matter), které mají původ v metabolických pochodech organismů, a na celulární organické látky (COM – Cellular Organic Matter), které se do vody dostávají díky odumírání buněk řas a sinic. Součástí AOM mohou být sacharidy, dusíkaté látky (aminokyseliny, oligopeptidy, proteiny), organické kyseliny (kyselina glykolová), tuky a mastné kyseliny, fenolové sloučeniny, organické fosfáty, těkavé látky (aldehydy, ketony) a toxiny. Konvenční proces úpravy vody je značně ovlivněn přítomností těchto látek. AOM mají nepříznivé účinky na destabilizaci a agregaci ve vodě se vyskytujících znečišťujících příměsí (v závislosti na pH). Kromě toho dochází k tvorbě vedlejších produktů při chloraci vody – trihalogenmetanů (THM) a halogenderivátů kyseliny octové (HAA).

Úvod a definice

Vodivost a vodivost souvisí podle vzorce:

G = σ(A/l)

Vodivost kovů, polovodičů a dielektrik je podrobně popsána v článcích Více o elektrickém odporu , Více o elektrickém odporu a Elektrická vodivost a vodivost V tomto článku se budeme podrobněji zabývat vodivostí elektrolytů a jejími měřicími metodami a zařízeními. Popíšeme několik experimentů s použitím levného zařízení pro měření vodivosti.

Vodivost elektrolytů a její měření

Vodivost vodných roztoků, ve kterých je elektrický proud přenášen nabitými ionty, je určena počtem nosičů náboje (koncentrací), rychlostí jejich pohybu (pohyblivost iontů závisí na teplotě roztoku) a nábojem, který nesou. (valence iontů). Proto ve většině vodných roztoků povede vyšší koncentrace k většímu množství iontů a tím k vyšší vodivosti. Po dosažení určité maximální koncentrace však může vodivost začít se zvyšující se koncentrací klesat. Proto dvě různé koncentrace stejné soli mohou mít stejnou vodivost.

Teplota také ovlivňuje vodivost, protože při vyšších teplotách se ionty pohybují rychleji, čímž se zvyšuje vodivost. Čistá voda nevede dobře elektrický proud. Obyčejná destilovaná voda v rovnováze s oxidem uhličitým obsahujícím ve vzduchu a celkové rozpuštěné pevné látky méně než 10 mg/l má vodivost asi 20 uS/cm. Vodivost různých roztoků je uvedena v tabulce níže.

K = D/A

Tento vzorec funguje dobře, když je plocha elektrod mnohem větší než vzdálenost mezi nimi, protože v tomto případě většina elektrického proudu protéká přímo mezi elektrodami. Příklad: pro 1 kubický centimetr kapaliny K = D/A = 1 cm/1 cm² = 1 cm⁻¹. Všimněte si, že články s malými široce rozmístěnými elektrodami mají konstanty článku 1,0 cm⁻1 nebo více, zatímco články s většími a těsně umístěnými elektrodami mají konstanty 0,1 cm⁻1 nebo méně. Článková konstanta různých zařízení pro měření vodivosti se pohybuje od 0,01 do 100 cm-1

Pro získání vodivosti z naměřené vodivosti se používá následující vzorec:

σ = K ∙ G

kde

σ je vodivost roztoku v S/cm,

K je buněčná konstanta v cm⁻¹,

G je vodivost buňky v siemens.

Článková konstanta se obvykle nevypočítává, ale měří se pro konkrétní měřicí zařízení nebo sestavu pomocí roztoku o známé vodivosti. Tato naměřená hodnota se zadá do měřiče, který automaticky vypočítá vodivost z naměřené vodivosti nebo odporu. Protože vodivost závisí na teplotě roztoku, obsahují přístroje pro měření vodivosti často teplotní čidlo, které umožňuje měření teploty a poskytuje automatickou teplotní kompenzaci (ATC) na standardní teplotu 25°C.

Nejjednodušší metodou měření vodivosti je přivedení napětí na dvě ploché elektrody ponořené do roztoku a měření výsledného proudu. Toto se nazývá potenciometrická metoda. Podle Ohmova zákona je vodivost G poměr proudu I k napětí V :

G = I/V

Věci však nejsou tak jednoduché, jak se zdají. Obtíží je mnoho. Při použití stejnosměrného napětí se v blízkosti povrchů elektrod mohou hromadit ionty a na površích může docházet k chemickým reakcím. To povede ke zvýšení polarizačního odporu na površích elektrod, což zase může vést k chybným výsledkům. Pokud se pokusíme změřit odpor např. roztoku chloridu sodného pomocí multimetru, jasně uvidíme, že údaj na displeji se poměrně rychle zvyšuje. Ke zmírnění tohoto problému se často používají čtyři elektrody místo dvou.

Polarizaci elektrod lze zabránit nebo ji omezit aplikací střídavého proudu a úpravou měřicí frekvence. Nízké frekvence se používají k měření nízké vodivosti, kde je polarizační odpor poměrně malý. Vyšší frekvence se používají k měření vysokých hodnot vodivosti. Frekvence se obvykle automaticky upravuje s ohledem na naměřenou vodivost roztoku. Moderní digitální 2-elektrodové měřiče vodivosti obvykle používají složité průběhy střídavého proudu a teplotní kompenzaci. Jsou kalibrovány v továrně a často je nutná rekalibrace v terénu kvůli neustálým změnám článku s časem. Může být změněn kontaminací nebo fyzikálně-chemickou úpravou elektrod.

V tradičním 2-elektrodovém měřiči vodivosti se mezi dvě elektrody přivádí střídavé napětí a měří se výsledný proud. Tento měřič, i když je jednoduchý, má jednu nevýhodu — měří nejen odpor roztoku, ale také odpor způsobený polarizací elektrod. Pro minimalizaci vlivu polarizace se často používají 4-elektrodové články, stejně jako platinované články pokryté platinovou černí.

Zařízení pro měření elektrické vodivosti se často používají k měření celkových rozpuštěných pevných látek (TDS) . Je to míra celkové hmotnosti všech organických a anorganických látek obsažených v kapalině v různých formách: ionizované, molekulární (rozpuštěné), koloidní a suspendované (nerozpuštěné). Rozpuštěné pevné látky označují jakékoli anorganické soli, většinou vápník, draslík, hořčík, sodík, chloridy, hydrogenuhličitany a sírany a některé organické látky rozpuštěné ve vodě. Pevné látky obsažené v kapalině, která je uvažována pro TDS, musí být buď rozpuštěné, nebo ve formě velmi malých částic, které zůstanou roztokem po filtraci přes filtr s velmi malými póry (2 mikrometry nebo méně). Látky, které jsou trvale suspendovány v roztoku, ale nemohou projít filtrem, se nazývají celkové suspendované pevné látky nebo TSS . Celkové rozpuštěné pevné látky se obvykle měří ve vodě, aby se určila její kvalita.

Druhá metoda není tak přesná jako gravimetrická analýza. Vodivostní metoda je však nejpohodlnější, nejužitečnější, nejrozšířenější a nejrychlejší metoda, protože jde o jednoduché měření vodivosti a teploty, které lze provést během několika sekund pomocí levného zařízení. Tuto metodu lze použít, protože elektrická vodivost vody přímo souvisí s koncentrací ionizovaných látek rozpuštěných ve vodě. Je zvláště užitečný pro účely kontroly kvality, jako je kontrola pitné vody nebo odhad celkového počtu iontů v roztoku.

Měření vodivosti je závislé na teplotě, to znamená, že pokud se teplota zvýší, zvýší se také vodivost, protože ionty v roztoku se pohybují rychleji. Pro získání teplotně nezávislých měření byl zaveden koncept referenční teploty. Umožňuje porovnání výsledků vodivosti získaných při různých teplotách. Měřič vodivosti tak může měřit skutečnou vodivost a teplotu a poté pomocí funkce korekce teploty automaticky převést naměřenou hodnotu na referenční teplotu 20 nebo 25 °С. Pokud je nutná velmi vysoká přesnost, lze vzorek vložit do termostatu a poté bude měřidlo zkalibrováno na přesně stejnou teplotu, která se používá pro měření.

Většina moderních měřičů vodivosti obsahuje vestavěný snímač teploty, který lze použít pro korekci teploty i pro měření teploty. Nejsofistikovanější měřiče mohou měřit a zobrazovat vodivost, měrný odpor, salinitu, TDS a koncentraci. Všechny však měří pouze vodivost a teplotu a následně vypočítají potřebnou fyzikální hodnotu a provedou teplotní kompenzaci.

Experiment: Měření TDS a vodivosti

Provedeme několik experimentů s použitím levného TDS metru. Je třeba poznamenat, že dvě skutečné fyzikální hodnoty, které toto zařízení měří, jsou odpor roztoku mezi dvěma elektrodami a teplota roztoku.

Měřič TDS vám pomůže zjistit celkové množství rozpuštěných pevných látek v jakékoli aplikaci, jako je sledování kvality pitné vody nebo testování hladiny soli ve sladkovodních akváriích a jezírkách nebo testování systému filtrace a čištění vody, abyste věděli, kdy je třeba vyměnit filtry a membrány. Měřidlo je kalibrováno pomocí 342 ppm roztoku chloridu sodného NaCl. Jeho rozsah je 0–9990 ppm nebo mg/l. PPM je částí na milion. Je to bezrozměrná veličina. Například hmotnostní koncentrace 5 mg/kg = 5 mg v 1 000 000 mg = 5 dílů na milion. Stejně jako procento znamená ze sta, jednotky na milion znamenají z milionu. Proto je PPM způsob měření koncentrace velmi zředěných roztoků.

Měřič skutečně měří vodivost mezi dvěma elektrodami (což je převrácená hodnota odporu), poté výsledek přepočítá na elektrickou vodivost (často zkráceně EC) pomocí výše uvedeného vzorce a známé konstanty článku K, poté provede další přepočet, vynásobením vodivosti přepočítacím faktorem 500. Výsledek těchto výpočtů je zobrazen ve formě TDS v ppm. Tyto výpočty probereme níže.

TDS metr nelze použít k testování vody s vysokou koncentrací solí. Příkladem látek s vysokou koncentrací solí jsou některé potravinářské produkty a mořská voda.

Maximální koncentrace NaCl, kterou může zařízení změřit, je 9990 ppm nebo přibližně 10 g/l. To je pouze normální koncentrace soli v mnoha potravinářských výrobcích. Tento měřič také nebude schopen kontrolovat slanost mořské vody, která je přibližně 35 gramů na litr nebo 35 000 ppm, což je mnohem více, než dokáže toto zařízení změřit. Pokud se pokusíte změřit TDS takto koncentrovaného elektrolytu, měřič ukáže Err.

TDS měří vodivost a pro kalibraci používá stupnici 500 (NaCl). To znamená 1,0 mS/cm x 500 = 500 ppm. V mnoha odvětvích existuje mnoho různých měřítek. Například v hydroponii se obvykle používají tři stupnice: stupnice 500, 640 a 700. Rozdíl mezi nimi je v jejich použití. Stupnice 700 je založena na měření koncentrace chloridu draselného KCl v roztoku:

1,0 mS/cm x 700 činí 700 ppm

Stupnice 640 používá konverzní faktor 640 pro převod z mS/cm na ppm:

1,0 mS/cm x 640 činí 640 ppm

Pro náš experiment nejprve změříme celkové množství rozpuštěných pevných látek v destilované vodě. Měřič ukazuje 0 ppm a multimetr ukazuje 1,21 MΩ.

Připravíme si 1000 ppm roztok NaCl a změříme jeho ppm metrem. K přípravě 100 ml roztoku budeme potřebovat 100 mg chloridu sodného a až 100 ml destilované vody. Pro přípravu roztoku dáme chlorid sodný do odměrného válce, přidáme trochu destilované vody a mícháme, dokud se veškerý chlorid sodný nerozpustí. Poté přidejte destilovanou vodu po značku 100 ml a znovu dobře promíchejte.

TDS-3 měří 955 ppm. Vodivost tohoto roztoku by měla být 1000 ppm / 500 = 2 mS/cm (NaCl nebo stupnice 500).

Pro experimentální stanovení vodivosti jsme připravili dvě elektrody vyrobené ze stejného materiálu, s velikostí a vzdáleností mezi nimi přesně jako v TDS. Poté jsme změřili odpor mezi elektrodami. Naměřený odpor byl 2,5 kΩ.

Nyní, když známe odpor a ppm, můžeme přibližně vypočítat buněčnou konstantu TDS-3 pomocí výše uvedeného vzorce:

K = σ/G = 2 mS/cm x 2,5 kΩ = 5 cm⁻¹

• D = 0,5 cm je vzdálenost mezi elektrodami
• W = 0,14 cm je šířka elektrody
• L = 1,1 cm je délka elektrody

Buněčná konstanta článku TDS-3 je K = D/A = 0,5/0,14 x 1,1 = 3,25 cm-1. To je o něco méně než hodnota 5 cm⁻¹. Všimněte si, že vzorec pro výpočet buněčné konstanty může poskytnout pouze přibližnou hodnotu.

Tento článek napsal Anatolij Zolotkov

Stanovisko Národního referenčního centra (NRC) pro pitnou vodu k zařízením na úpravu pitné vody na bázi reverzní osmózy, destilace a kondenzace vzdušné vlhkosti

Zajištění kvalitní a zdravé pitné vody patří k stálým prioritám jak společnosti, tak stále většího počtu jednotlivců, kteří v posledních 20 letech mají možnost zvolit nějakou alternativu k dodávané vodě vodovodní a vzít tak péči o kvalitu „své“ vody (do určité míry) „do svých rukou“. Svědčí o tom poměrně vysoká spotřeba balených vod i vybavení mnoha domácností přístroji na úpravu pitné vody (laicky označovanými jako „vodní filtry“). Trh s těmito přístroji prodělal za posledních 30 let několik výkyvů. Po velkém „boomu“ na počátku 90. let, kdy k nám bylo dovezeno též mnoho nekvalitních a zastaralých přístrojů, navíc prodávaných obchodníky bez patřičné odbornosti, následovala u veřejnosti celkem oprávněná vlna zklamání spojená s propadem prodeje. Toto období přežilo nemnoho firem s kvalitnějšími výrobky a serióznějším přístupem, které se snažily obnovit důvěru zákazníků. Jejich výrobky a servis povětšinou byly schopné splnit základní hygienické požadavky kladené na „vodní filtry“ a jejich prodej:

Nezhoršit kvalitu vstupní vody, neumožnit pomnožování bakterií, nenarušit základní minerální složení, aplikovat specifický typ filtru na specifické znečištění, poskytnout jasný návod k použití a instruktáž zajišťující správnou obsluhu, nezveličovat možnosti filtrů atd. Nicméně průběžně vstupují na trh také prodejci, jejichž jediným cílem je prodat výrobek, i za cenu klamavých obchodních praktik a bez ohledu na to, jaký užitek či škodu to spotřebiteli přinese.

Hygienici tradičně přistupují k „vodním filtrům“ spíše s nedůvěrou, protože za základ „zdravé“ vody vždy považovali kvalitní zdroj vody, která již nemusí být nijak upravována, a protože mají obavy z miniaturizované vodárenské úpravy svěřené do rukou laiků bez možnosti průběžné kontroly účinnosti zařízení a kvality upravené vody. Přesto uznávají, že vhodný typ „vodního filtru“ se správnou obsluhou může být v řadě případů racionálním řešením některých místních problémů s kvalitou vody. Přibližně od konce 90. let se na český trh (často v rozporu s hygienickými předpisy) dostávají přístroje určené pro doúpravu pitné vody v domácnosti, které pracují na principu tzv. reverzní osmózy a destilace. Technologie reverzní osmózy je známa již dlouho a byla (spolu s destilací) běžně používána na přípravu technické či laboratorní vody; k výrobě pitné vody se používala pouze na některých vodárnách na mořském pobřeží nebo zámořských lodích vyrábějících pitnou vodu ze slané (mořské) vody.

Reverzní osmóza je jakýsi „ultrajemný filtr“ (membránová filtrace), který vyrábí z (pitné) vody vodu tak „čistou“ (zbavenou nejen potenciálních škodlivých látek, ale i všech minerálních látek vodě přirozeně vlastních a pro zdraví člověka nezbytných), že se blíží čisté sloučenině H2O a stává se tím nepitnou. Taková, všech rozpuštěných látek zbavená (tj. demineralizovaná) voda je totiž vhodná k různým technickým účelům, nikoliv pro trvalou konzumaci člověkem!

Ani symbolické zpětné obohacení takto upravené vody minerály, které někteří výrobci těchto zařízení inzerují, nedělá z této vody vodu bezpečnou pro trvalou lidskou spotřebu. Stejné, z hlediska konzumace nevhodné vlastnosti, má i voda vyrobená destilací nebo v poslední době kondenzací vzdušné vlhkosti.

Použití demineralizované (osmotické, destilované, kondenzované) vody jako vody pitné může vést k nedostatku a poruchám metabolismu takových základních minerálních látek, jako je vápník, hořčík a sodík, i k poruchám vodního hospodářství a acidobazické rovnováhy lidského organismu. Projevuje se širokou škálou zdravotních poruch akutní i chronické povahy. Vedle literárních údajů1 má SZÚ k dispozici zkušenosti desítek osob, které pily demineralizovanou (resp. o minerály jen symbolicky zpětně obohacenou) osmotickou vodu ze zařízení u nás prodávaných. Přestože se v naprosté většině případů jednalo o zdravé osoby středního a mladšího věku, které se snažily o zdravou životosprávu a které byly přesvědčeny o blahodárnosti této vody, již po několika týdnech až měsících se u nich objevily zdravotní problémy, které do té doby neznaly: křeče končetin, abnormální únava či srdečně-cévní poruchy. Jednalo se o patologické projevy akutní hořčíkové a možná i vápníkové deficience. Ve vzácných případech došlo již po několika málo dnech k hyponatremii, projevující se mimořádnou ochablostí a únavou, u kojenců na umělé výživě (připravované z osmotické vody) i k metabolické acidóze2. Pravidelná konzumace vody s nízkým obsahem vápníku a hořčíku vede prokazatelně k zvýšenému riziku úmrtnosti (až o 25 %) na kardiovaskulární choroby (infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, hypertenze, mozková mrtvice)3 a velmi pravděpodobně též k odvápnění kostí, zvýšenému riziku vzniku některých druhů nádorů, náhlého úmrtí, některých těhotenských komplikací a neurodegenerativních onemocnění.4 Nedávné studie z Číny ukázaly, že u školních dětí pijících čtyři roky pitnou vodu upravenou reverzní osmózou se projevily poruchy kostního metabolismu, opožděný růst a vyšší kazivost zubů oproti stejně starým vrstevníkům, kteří pili vodovodní vodu bez úpravy.5 Pití demineralizované vody představuje také zvýšené riziko toxického působení těžkých kovů přijímaných např. stravou.6 Vařením v demineralizované nebo měkké vodě dochází k vysokým ztrátám potřebných minerálních látek z potravin – ztráty mohou dosahovat až 70 % – takže dochází i

1. Kozisek F. Health risks from drinking demineralised water. In: Nutrients in Drinking Water; p. 148-163. World Health Organization, Geneva 2005. https://www.who.int/water_sanitation_health/dwq/nutrientsindw.pdf Dostupné online:

2. Tento jev je také popsán v zahraniční odborné literatuře: Anonymous. Hyponatremic seizures among infants fed with commercial bottled drinking water – Wisconsin, 1993. MMWR 1994; 43: 641-643.

3. Na tom se shodly tři nezávislé meta-analýzy kvalitních epidemiologických studií: A) Catling L.A., Abubakar I., Lake I. R., Swift L., Hunter P. R. A systematic review of analytical observational studies investigating the association between cardiovascular disease and drinking water hardness. Journal of Water and Health 2008, 6

4. 433–442. B) Jiang L., He P., Chen J., Liu Y., Liu D., Qin G., Tan N. Magnesium Levels in Drinking Water and Coronary Heart Disease Mortality Risk: A Meta-Analysis. Nutrients 2016, 8 (1),

5. C) Gianfredi V., Bragazzi N. L., Nucci D., Villarini M., Moretti M. Cardiovascular diseases and hard drinking waters: implications from a systematic review with meta-analysis of case-control studies. Journal of Water and Health 2017, 15 (1), 31–40. 4Aktuální review těchto prací: Rosborg, I., Kozisek, F., (eds.), Drinking Water Minerals and Mineral Balance. 2nd ed. Springer International Publishing, London 2020. https://doi.org/10.1007/978-3-030-18034-8 5Huang Y., Wang J., Tan Y., Wang L., Lin H., Lan L., Xiong Y., Huang W., Shu W. Low-mineral direct drinking water in school may retard height growth and increase dental caries in schoolchildren in China. Environmental International 2018, 115, 104–109. Huang Y., Ma X., Tan Y., Wang L., Wang J., Lan L., Oiu Z., Luo J., Zeng H., Shu W. Consumption of very low mineral water is associated with lower bone mineral content in children. Journal of Nutrition 2019, 149, 1994-2000.

6. Kozisek F., Rosborg I. Water hardness may reduce the toxicity of metals in drinking water. In: International Conference METEAU – Metals and Related Substance in Drinking Water, Antalya, 24-26 October 2007; Proceedings Book; Cost Action 637. Brussels 2008, p. 224-226. 

ke sníženému přísunu potřebných látek z potravy. Z toho důvodu je používání reverzně osmotické nebo destilované vody, zbavené všech minerálních látek (jde vlastně o extrémní případ měkké vody), nevhodné nejen k přímému pití, ale i k vaření, protože vede k ochuzování potravin o esenciální prvky a sníženému příjmu těchto látek člověkem. Díky nízké konzumaci přírodních potravin není dnes pravidlem, že by běžná strava v průmyslově vyspělých zemích dokázala dostatečně pokrýt celou potřebu všech esenciálních prvků – naopak, opakované průzkumy v různých zemích, včetně ČR, ukazují, že značná část populace má nedostatečný příjem vápníku, hořčíku i dalších prvků. Ale i když má člověk stravu maximálně vyváženou, i tehdy se pravidelný příjem nízkomineralizované vody na zdraví může negativně projevit, jak ukazují epidemiologické studie i studie na laboratorních zvířatech. Někteří odborníci považují pití demineralizované vody za provokační, zátěžový test pro lidi se skrytým, dosud nerozpoznaným deficitem nebo poruchou minerálového metabolismu. Pití demineralizované vody odsoudila m. j. i Německá společnost pro výživu.7 Prakticky stejné vlastnosti jako voda osmotická má i voda destilovaná nebo voda vzniklá vzdušnou kondenzací.

Distributoři zařízení na bázi reverzní osmózy sice tvrdí, že „zařízení na základě řízené mineralizace dodává zpět ionty minerálních látek v ideálním množství“, ale dále si vysvětlíme, jak to s tímto tvrzením ve skutečnosti je.

Protože je z výše uvedených důvodů úprava vody pomocí reverzní osmózy (i destilace) považována hygieniky za rizikovou, byla po roce 2000 přijata legislativní opatření, aby se na trh mohla dostávat jen zařízení pro spotřebitele bezpečná. Jedná se o zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí vyhlášku č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházejícími do přímého styku s vodou a na úpravu vody, ve znění pozdějších předpisů. Jaké požadavky tedy musí dnes splnit zařízení na úpravu vody v domácnosti (včetně reverzní osmózy)? Jedná se o následující čtyři zásady:

a) Výluhová zkouška jednotlivých součástí (materiálů), při které nesmí dojít k uvolnění nežádoucích látek do vody.

b) Funkční zkouška zařízení, při které se ověřuje, zda zařízení nezhoršuje kvalitu vstupní vody v mikrobiologických a základních chemických ukazatelích.

c) Funkční zkouška zařízení, při které se ověřuje, zda zařízení nesnižuje obsah vápníku a hořčíku v pitné vodě o více než 10 % anebo – v případě použití technologie snižující záměrně obsah těchto prvků nebo všech rozpuštěných látek – zda v upravené vodě je zachován určitý minimální obsah vápníku (Ca) a hořčíku (Mg), který je definován ve vyhlášce8 na kvalitu pitné vody (vápník nejméně 30 mg/l, hořčík nejméně 10 mg/l), a minimální obsah rozpuštěných látek (150 mg/l).

d) Vybavení výrobku návodem k použití, jak bezpečně výrobek používat („uvedením podmínek nutných s ohledem na specifickou povahu výrobku a jeho používání“).

Ad a) Dnes se používají takové plastické hmoty, že s nimi většinou není při výluhovém testu problém. Problematické mohou být kovové komponenty a pryžový vak v tlakové nádobě, protože osmotická (demineralizovaná) voda je vůči všem materiálům mimořádně agresivní a snadno z nich vyluhuje těžké kovy a různé organické látky používané při výrobě (např.

7. Deutsche Gesellschaft für Ernährung. Destilliertes Wasser trinken? Medizinische Monatsschrift für Pharmazeuten 1993; 16: 146.

8. Vyhláška č.252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody; ve znění pozdějších předpisů.

změkčovadla). Občas se proto stává, že v osmotické vodě je více kovů a ftalátů než ve vodě před úpravou.

Ad b) Protože zařízení na bázi reverzní osmózy v sobě nemají žádný mechanismus bránící pomnožování bakterií na vnitřních plochách zařízení, není jejich bezpečné provozování možné bez konečné průběžné (kontinuální) dezinfekce pomocí UV-lampy, jelikož občasná chemická dezinfekce nemůže zajistit mikrobiální nezávadnost. Protože však tlaková pryžová nádoba je umístěna až za UV-lampou, bývá často osmotická voda více mikrobiálně oživena než vstupní voda před úpravou.

Ad c) Klíčový požadavek – zachování potřebných minerálních látek – není možné u správně (tj. normálně) fungující reverzní osmózy zajistit. Osmotická membrána totiž odstraňuje z vody o běžné mineralizaci až 95 – 98 % všech rozpuštěných látek a jakékoli pokusy se zpětnou mineralizací pomocí zvláštní patrony naplněné vápencem (dolomitem) se u těchto malých zařízení ukázaly jako prakticky neúčinné, protože tyto „remineralizační“ patrony nejsou schopny do vody při běžném průtoku uvolnit více než několik málo miligramů vápníku a hořčíku (běžné jsou hodnoty hořčíku i pod 1 mg/l, max. 2-3 mg/l; vápník bývá obvykle do 5 mg/l). Problém však není jen v samotném vápníku a hořčíku, ale i v dalších minerálních látkách (hydrogenuhličitanech, síranech, chloridech, sodíku, draslíku ad.), které jsou v přírodních vodách vždy přítomny, i když je samotný obsah hořčíku i vápníku nízký, a které působí spolu s vápníkem a hořčíkem komplexním ochranným způsobem proti celé řadě chorob. Zajišťují také příjemnou chuť vody, zatímco chuť samotné destilované nebo osmotické vody dobrá není. Proto se někteří distributoři těchto zařízení rozhodli dostát požadavkům na zachování minerálních látek (především Ca, Mg) poněkud nestandardním způsobem – pomocí tzv. „přídavné mineralizace“ čili by-passu. Co tato „mineralizace“ konkrétně znamená? Část „upravované“ vstupní vody se vede obtokem okolo filtrů a osmotické membrány bez jakékoli úpravy, a tato voda se pak na konci směšuje s vodou jdoucí přes filtry. Jaký má být poměr obou vod, to záleží na obsahu vápníku, hořčíku a rozpuštěných látek ve vstupní vodě. 

• Více než polovina pitných vod z veřejných vodovodů v ČR obsahuje vápníku a hořčíku méně než je jejich doporučený obsah.9 Je to dáno přírodními faktory (geochemických složením podloží) a nedá se s tím moc dělat. To znamená, že u těchto vod je jakékoli další snižování jejich obsahu nežádoucí, resp. že u těchto vod by se reverzní osmóza neměla vůbec používat.
• Necelá čtvrtina pitných vod v ČR obsahuje vápník a hořčík na úrovni doporučených hodnot; zde je sice také snižování jejich obsahu nežádoucí, ale šlo by tolerovat snížení max. o 10 % – to znamená, že u reverzní osmózy by muselo nejméně 90 % vody téci bez úpravy obtokem kolem filtru. Taková „úprava“ či „přídavná mineralizace“ však potom postrádá jakéhokoli smyslu! Pro zákazníka to znamená, že investuje do něčeho, co pak prakticky vůbec není při slibované funkci přístroje využito, resp. co je v zařízení zcela zbytečné, protože z přístroje vytéká voda v prakticky stejné kvalitě, jaká mu jinak vytéká z kohoutku.

Jediným případem, kdy může být použití této technologie oprávněné a ne nebezpečné, je úprava vody o vysoké celkové mineralizaci (1 000 mg/l a více). Takových vod je však mezi pitnými vodami v ČR velmi málo (méně než 1 %). I zde však musí být podmínkou jednak (osmotická) úprava jen části objemu vody a její smíchání s vodou takto neupravenou v takovém poměru, aby zůstal zachován určitý minimální obsah 9 Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2018. SZÚ, Praha 2019. Dostupné online: http://szu.cz/uploads/documents/chzp/voda/pdf/monit/voda_2018.pdf 4 rozpuštěných látek, vápníku a hořčíku ve finální vodě, jednak průběžné mikrobiální zabezpečení takto upravené vody. Zde nutno zdůraznit, že správné nastavení směšovacího poměru lze provést pouze na základě rozboru vody před úpravou a po úpravě, ale v žádném případě ne na základě měření konduktivity či vodivosti (konduktometrem či „TDS-metrem“), což však některé firmy přesto používají. Použití reverzní osmózy na úpravu vody, která celkovou mineralizací odpovídá pitné vodě a obsahem vápníku a hořčíku nepřevyšuje výrazně doporučený obsah, považujeme za neodůvodněné i nebezpečné. Proto vyhláška č. 409/2005 Sb. již také výslovně uvádí, že „technologie snižující obsah rozpuštěných látek a tvrdost může být použita jen v případě, kdy obsah vápníku a hořčíku v pitné vodě je výrazně vyšší než horní hranice doporučeného rozmezí hodnot, tedy obsah vápníku více než 80 mg/l a hořčíku více než 30 mg/l.

Ad d) Častým nedostatkem některých popisovaných zařízení, resp. chybou jejich distributorů, je zcela nedostatečná, neurčitá či nesrozumitelná informace o funkci, účelu použití a podmínkách provozu („vždy zaručená kvalita čisté vody“ apod.). Dealeři některých těchto firem navíc k přesvědčení potenciálních zákazníků o nutnosti zakoupení jejich přístroje používají klamný a podvodný trik s elektrolýzou vody, při kterém zákazníkovi jeho vodu znečistí kovy a pomocí toho dokazují její závadnost, nebo měření vodivosti vody jako údajné míry kontaminace vody (tyto triky jsou blíže popsány v příloze k tomuto stanovisku).

ZÁVĚR

Zařízení na úpravu pitné vody, včetně zařízení pracujících na principu reverzní osmózy, destilace a kondenzace vzdušné vlhkosti, musí odpovídat hygienickým požadavkům podle § 5 zákona č. 258/2000 Sb. v platném znění, specifikovaným ve vyhlášce č. 409/2005 Sb. Konkrétně to znamená, že musí být vybavena správným návodem k použití a musí obstát ve výluhovém testu i funkční zkoušce, která prokáže, že nezhoršuje kvalitu vody v mikrobiologických ukazatelích a zachovává v upravené vodě potřebné minerální látky (vápník, hořčík a obecně rozpuštěné látky). Pokud je zařízení použito na (surové) vodě, která díky vysokému obsahu minerálních látek neodpovídá vodě pitné, musí upravená voda ve všech ukazatelích odpovídat pitné vodě. Pokud je zařízení použito na „doúpravu“ vody pitné, nesmí snížit obsah vápníku a hořčíku o více než 10 %.  Varujeme veřejnost před pitím demineralizované, osmotické, destilované nebo kondenzované vody a používáním této vody jako vody pitné, protože nedostatek v ní obsažených minerálních látek jako jsou hořčík, vápník, hydrogenuhličitany, křemík a další představuje mnohonásobně vyšší zdravotní riziko než podlimitní přítomnost některých nežádoucích škodlivin, které se v pitné vodě mohou vyskytnout. Ani dodatečný stupeň „remineralizace“ či „přídavné mineralizace“, který někteří výrobci za osmózu zařazují a který má vodě zpětně dodat alespoň ionty vápníku a v menší míře i hořčíku, není schopen vodu dostatečně obohatit těmito prvky na minimální potřebnou úroveň, nehledě k jiným prospěšným prvkům ve vodě obvykle přítomným. Pokud je splněn požadavek snížení obsahu vápníku a hořčíku ne o více než 10 % pomocí tzv. bypassu, znamená to, že přes 90 % objemu vstupní vody je vedeno obtokem okolo filtru, čímž však takové zařízení postrádá jakéhokoli smyslu a užitku, protože z filtru vytéká bez úpravy prakticky stejná voda, jako do něj vstupuje. 10 Doporučený obsah vápníku a hořčíku v pitné vodě, jako optimální ze zdravotního hlediska, je podle vyhlášky o jakosti pitné vody (č. 252/2004 Sb. v platném znění) následující: vápník 40-80 mg/l, hořčík 20-30 mg/l. 5

• Zařízení na bázi reverzní osmózy nejsou vhodná jako konečný stupeň úpravy pitné vody, pokud nejde o výjimečné případy vod s nadlimitním obsahem celkových minerálních látek – nad 1 000 mg/l – což se však týká jen necelého 1 % vod v ČR. Pouze v těchto případech může být úprava vody pomocí reverzní osmózy odůvodnitelná a ze strany hygienických orgánů tolerovatelná. Pak je však nezbytné, aby pouze část vody byla upravována a poté míchána ve vhodném poměru s vodou neupravenou tak, aby výsledný produkt odpovídal ve všech ukazatelích požadavkům na pitnou vodu a zachoval si určitou mineralizaci (obsah rozpuštěných látek). Nezbytné je odborné nastavení tohoto procesu na základě rozboru vody (nikoliv pouhého měření konduktivity!) s průběžnou následnou kontrolou kvality výstupní vody.
• Na trh se, bohužel, běžně dostávají výrobky, které neodpovídají výše uvedeným hygienickým předpisům, i když se jejich distributoři prokazují různými certifikáty. Pro jejich majitele však naštěstí existuje jednoduchý způsob, jak si účinnost ověřit: nechat si stanovit obsah vápníku a hořčíku, hodnotu konduktivity11 a případně též počty kolonií při 22 a 36 °C ve vodě, která do přístroje vstupuje a která z ní vystupuje. Pokud výsledky neodpovídají výše uvedeným požadavkům, doporučujeme výrobek reklamovat.
• Z hygienického hlediska nelze mít námitky proti použití reverzní osmózy k úpravě vody pro technické účely, kde není voda používána k pití ani vaření.
• Jsme si vědomi toho, že někdy dochází k případům, kdy voda odpovídá ve všech rizikových ukazatelích požadavkům normy, ale spotřebiteli nevyhovuje z hlediska vzhledu, chuti nebo pachu nebo chce spotřebitel z různých důvodů ještě snížit obsah některých látek. Pokud k takové situaci dojde a je nutné ji řešit dodatečnou úpravou pitné vody v místě spotřeby, nabízí se použití různých specifických zařízení (obvykle na bázi kombinace mikrofiltru a aktivního uhlí, popř. speciálního iontoměniče k odstranění dusičnanů), které nezasahují do vody tak „drasticky“ jako zde popisovaná zařízení a nesnižují obsah důležitých esenciálních prvků. Proto je důležité, aby každý zájemce, který si chce zlepšit kvalitu své vody pomocí nějakého zařízení, nepřistupoval k věci „od konce“, tedy náhodnou koupí nějakého nabídnutého zařízení, ale „od začátku“, což znamená zjistit si kvalitu své vody (dnes už je vodárenská společnost povinna sdělit odběrateli na vyžádání aktuální kvalitu dodávané vody), zhodnotit tuto kvalitu s ohledem na možný problém – a pokud existuje, obrátit se na dvě až tři firmy s poptávkou, jaké řešení a za jakou (nákupní i provozní) cenu by nabídly, a pak se rozhodnout. Více informací naleznete v našem osvětovém materiálu „Vodní filtry. Problematika domácí úpravy pitné vody. Informace pro širokou veřejnost“, který je přístupný na Internetu (http://www.szu.cz/voda). MUDr. František Kožíšek, CSc. vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu

Příloha:

Klamavé způsoby přesvědčování potenciálních zákazníků ke koupi reverzní osmózy

Konduktivita je nepřímý ukazatel obsahu všech minerálních (rozpuštěných) látek. 6 Příloha: Klamavé způsoby přesvědčování potenciálních zákazníků ke koupi reverzní osmózy – elektrolýza vody a měření vodivosti vody Klamavé praktiky při podomních rozborech vody jsou podrobně popsány v příloze k našemu dokumentu „Vodní filtry. Problematika domácí úpravy pitné vody. Informace pro širokou veřejnost“, který je přístupný na Internetu (http://www.szu.cz/voda). Dealeři některých firem používali nebo ještě občas používají podvodný trik, aby zájemce a potenciální zákazníky přesvědčili, že jejich dosavadní (vodovodní, studniční) voda je špatná a závadná a že filtr s reverzní osmózou z ní učiní vodu mnohem kvalitnější. Reklamní trik, údajně dosvědčující účinnost filtru, spočívá v tom, že se zájemci předvede několikaminutová elektrolýza vody vodovodní (studniční) a vody upravené „filtrem“. Po 3 – 5 minutách elektrolýzy filtrovaná voda pouze slabě zežloutne, zatímco vodovodní voda se intenzivně hnědě zbarví a vytvoří sraženinu na hladině. Během několika málo minut se tak původní čirá nezávadná vodovodní (studniční, dokonce i balená kojenecká) voda změní v silně zkalenou a odporně zbarvenou kapalinu ničím nepřipomínající pitnou vodu. Jak je to možné? Obsahuje skutečně „taková svinstva“? Vysvětlení je prosté. U obou vzorků vody podrobených elektrolýze dochází k rozpouštění elektrod, kdy materiál nekvalitních elektrod v elektrolyzéru uvolňuje velmi rychle vysoké koncentrace kovů, zejména železa, hliníku a manganu. Reakcí těchto kovů vznikají hydroxidy, které jsou ve vodě málo rozpustné, vytvářejí hnědočerné částice, shlukují se do vloček a silně mění vzhled vody. U vody filtrované reverzní osmózou je množství uvolňovaných kovů z elektrod výrazně menší (proto je tato voda jen nažloutlá), protože oproti vodě vodovodní (studniční, balené…) byla tato voda filtrací silně demineralizována a je tedy i méně vodivá. Zatímco každá přírodní voda, i ta nejkvalitnější z podzemního chráněného zdroje (např. voda kojenecká) je díky přirozenému obsahu rozpuštěných minerálních látek vodivější, více podporující elektrolýzu, a proto vytvoří hnědé zbarvení a zákal.

Akreditovaná laboratoř hygienické stanice (nyní zdravotního ústavu) provedla rozbor vody před a po elektrolýze a zjistila, že vlivem elektrolýzy se ve vodovodní vodě zvýšil obsah hliníku více než 1 200x, železa 600x, arsenu téměř 60x, chromu 160x, manganu 140x, niklu 850x a olova téměř 90x (krát), čímž byly překročeny i samotné limity pro pitnou vodu u hliníku (160x), železa (100x), niklu (8,5x) a manganu (35x). Dealer tedy záměrně kontaminuje zákazníkovi vodu, aby mu poté mohl názorně „ukazovat“, že ji má nevyhovující!! Poté, co bylo toto klamání zákazníků veřejně pranýřováno, začali někteří dealeři používat jiný „odborný způsob“ prezentace „kvality vody“ – měření vodivosti vody pomocí přenosného konduktometru („TDS-metru“). Tímto způsobem dealeři na místě ukazují, jak je voda „kontaminována“, resp. jak ji dokáže zařízení na bázi reverzní osmózy „vyčistit“. Usuzovat z míry konduktivity (vodivosti) na míru znečištění vody je výrazem buď naprosté neznalosti problematiky vody, nebo opět záměrným klamáním zákazníka. Konduktivita vody je totiž určena sumou všech přítomných aniontů a kationtů (rozpuštěných minerálních látek) a sama o sobě nevypovídá naprosto nic o úrovni znečištění. U neznečištěných vod jsou všechny minerální látky (vápník, hořčík, sodík, chloridy, sírany, hydrogenuhličitany atd.) přírodního původu a jejich určitý obsah ve vodě být prostě musí, aby voda byla vůbec pitná a chutná. I u vod znečištěných např. dusičnany je „dusičnanový“ podíl na celkové konduktivitě menšinový. A obsah rizikových látek, kterých se lidé nejvíce obávají (olovo a jiné těžké kovy, arsen, pesticidy, chlorované uhlovodíky apod.) se na hodnotě konduktivity prakticky vůbec neprojeví, i kdyby jejich hodnoty mnohonásobně překračovaly povolené limity. 7 Limitní (mezní) hodnota konduktivity pro pitnou vodu podle platné vyhlášky je 125 mS/m (milisiemens na metr), což odpovídá hodnotě rozpuštěných látek asi 1 g/l (tradiční hranice mezi vodou pitnou a minerální). Ani zvýšená hodnota konduktivity nad tento limit nemusí ještě znamenat, že voda je nevhodná k pití – o tom by šlo totiž rozhodnout až na základě podrobné analýzy jednotlivých aniontů a kationtů (minerálních látek). Měření konduktivity neříká nic ani o obsahu škodlivých látek ve vodě a bez podrobné analýzy vody je jen orientačním technickým ukazatelem. Jedině je-li konduktivita extrémně nízká (což je typický případ právě osmotické vody), lze říci, že taková voda je kvůli absenci zdraví prospěšných látek k pravidelné konzumaci nevhodná.

238/2011 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. srpna 2011
o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch
Změna: 97/2014 Sb.
Změna: 1/2016 Sb.
Změna: 97/2014 Sb. (část)
Změna: 568/2020 Sb.
Změna: 305/2022 Sb.
Změna: 259/2024 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 k provedení § 6a odst. 6, § 6c odst. 2, § 6e, § 6f odst. 3, § 13 odst. 2, § 18 odst. 3 a § 82a odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 151/2011 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a upravuje
a) pravidla monitorování a posuzování jakosti vody v přírodních koupalištích, hodnocení, klasifikaci, termíny, způsob a rozsah informování veřejnosti o jakosti vody v přírodním koupališti,
b) hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožování sinic, pravidla sledování výskytu sinic a pravidla vizuální kontroly znečištění vody,
c) metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání v přírodním a umělém koupališti, vody ke sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody a způsob prokázání rovnocennosti laboratorních metod a pravidel,
d) požadavky na členění, vybavení a provoz přírodních koupališť,
e) mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, hygienické požadavky na vnitřní vybavení a provoz umělých koupališť a saun a požadavky na jakost a vydatnost zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny,
f) hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teplotu vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření,
g) způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání nebo ochlazování, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku,
h) hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti,
i) hygienické limity mikrobiologického, parazitologického a chemického znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách.

§ 2

Výklad pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) plnící vodou voda, která je přiváděna do bazénu z vodního zdroje, například vodovodem pro veřejnou potřebu nebo z přírodního léčivého zdroje osvědčeného podle jiného právního předpisu²⁾ ; za plnící vodu lze považovat i upravenou vodu z vodního zdroje, která je z technologických či užitných důvodů doplněna minerálními látkami,
b) ředící vodou voda plnící, která je užívána k obměně a doplňování vody v bazénu nebo systému bazénů,
c) recirkulovanou vodou voda, která po opuštění bazénu prochází recirkulační úpravnou a po případném smíšení s ředící vodou se vrací zpět do bazénu; ředící voda musí být do systému přivedena tak, aby bezprostředně prošla recirkulační úpravnou,
d) upravenou vodou je voda před vstupem do bazénu, která byla upravena včetně dezinfekce a ohřevu,
e) recirkulační úpravnou vody systém technologických kroků, který zahrnuje alespoň mechanickou filtraci pro zachycení hrubých nečistot, pokud ji neobsahuje jiný stupeň úpravy, koagulaci nebo jiný technologický stupeň úpravy, odstraňující zejména koloidní látky, pískovou filtraci nebo filtraci na jiném vhodném médiu, dezinfekci a dopravní systém vody mezi bazénem, technologickými prvky a bazénem,
f) plaveckým bazénem bazén s teplotou vody ke koupání 28 °C a nižší,
g) koupelovým bazénem bazén s teplotou vody ke koupání nad 28 °C,
h) bazénem pro kojence a batolata bazén určený ke koupání a plavání dětí ve věku do 3 let,
i) brouzdalištěm nádrž s největší hloubkou vody ke koupání 40 cm,
j) bazénem provozovaným osobou poskytující péči bazén ve zdravotnickém zařízení nebo ústavu sociální péče, ve kterém je plnící vodou voda z vodního zdroje nebo z přírodního léčivého zdroje, sloužící k poskytování zdravotní péče, a to k léčebným, rehabilitačním nebo regeneračním účelům,
k) bazénem s přírodním léčivým zdrojem bazén, ve kterém je plnící vodou voda z přírodního léčivého zdroje a který neslouží k poskytování zdravotní péče,
l) piscinou typ koupele, kdy je léčebný bazén umístěn přímo nad přírodním léčivým zdrojem; voda z přírodního léčivého zdroje vyvěrá přímo do bazénu.
(2) Za bazény umělých koupališť se pro účely této vyhlášky nepovažují bazény, určené pro použití vždy jen jednou osobou, které se před každým použitím čistí, dezinfikují a opětovně napouští plnící vodou.

ČÁST DRUHÁ
PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ PROVOZOVANÁ NA POVRCHOVÝCH VODÁCH, DALŠÍ POVRCHOVÉ VODY KE KOUPÁNÍ A VODNÍ PLOCHY KE KOUPÁNÍ VZNIKLÉ TĚŽEBNÍ ČINNOSTÍ

§ 3

Členění, vybavení a provoz
(1) Prostor koupaliště musí svou polohou zaručovat podmínky pro odvodnění a odkanalizování. Odpočinkové plochy musí být udržovány v čistotě, uklizené; přednostně se opatřují travnatým povrchem, který musí být pravidelně udržován.
(2) Koupaliště musí být vybaveno snadno dostupnými záchody³⁾ , tam, kde nelze zajistit tekoucí vodu, je možno instalovat chemický záchod.
(3) Pro likvidaci odpadků musí být po celém objektu koupaliště ve vhodných místech rozmístěny nádoby na odpad.
(4) Je-li koupaliště vybaveno šatnami nebo převlékacími kabinami, podlahy a stěny šaten nebo kabin musí být z hladkého, snadno čistitelného materiálu. Podlaha musí mít protiskluzový povrch³⁾ . Převlékací kabiny mohou být řešeny i zástěnou na venkovním povrchu.
(5) Je-li koupaliště vybaveno sprchami, mohou tyto být zřízeny jako volné nebo v kójích. Podlaha sprch musí být snadno čistitelná, s protiskluzovým povrchem³⁾ . Odpadní vody ze sprch musí být odvedeny k likvidaci podle jiných právních předpisů⁴⁾ ,⁵⁾ mimo prostory určené ke koupání.
(6) V době koupací sezóny musí být každý den před zahájením nebo po skončení provozu proveden úklid všech prostor včetně ploch určených pro odpočinek a slunění. Nejméně jednou denně se podlahy šaten, převlékacích kabin, umýváren a záchodů včetně sedátka omyjí vhodným dezinfekčním roztokem a nejméně jednou denně vyprázdní nádoby na odpad.

Pravidla monitorování jakosti vody

§ 4

Obecná pravidla monitorování jakosti vody
(1) Při odběru vzorků vody a zjišťování hodnot ukazatelů jakosti vody se postupuje podle českých technických norem ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051) Jakost vod - odběr vzorků, část 1: Návod a návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-4,6 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků, část 4: Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží a část 6: Návod pro odběr vzorků z řek a potoků, ČSN EN ISO 19458 (75 7801) Jakost vod - odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu a ČSN 75 7717 Jakost vod - Stanovení planktonních sinic, pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak.
(2) Protokol o výsledku laboratorní kontroly musí být předán do 3 pracovních dnů ode dne odběru vzorku příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

§ 5

Pravidla pro monitorování mikrobiologických ukazatelů
(1) Mikrobiologické ukazatele jakosti vod jsou stanoveny v příloze č. 1 k této vyhlášce ve sloupci A.
(2) Při odběru vzorků vody pro stanovení mikrobiologických ukazatelů a při přepravě vzorků do laboratoře se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Stanovení v laboratoři se provede metodami uvedenými v příloze č. 1 k této vyhlášce sloupce E.
(3) Prokázání rovnocennosti jiné než referenční metody laboratorní kontroly vody mikrobiologických ukazatelů se provede metodou uvedenou v části 7.2. ČSN EN ISO 17994 (75 7016) - Jakost vod - Kritéria pro zjištění ekvivalence dvou mikrobiologických metod.

§ 6

Pravidla pro sledování výskytu sinic
(1) Voda ke koupání musí být sledována v rozsahu uvedeném v tabulce č. 1 přílohy č. 4 k této vyhlášce a v četnosti podle § 8. Pokud je překročena limitní hodnota pro ukazatel vodní květ nebo pro ukazatel průhlednost, popřípadě pro oba ukazatele zároveň, je nutné provést sledování podle odstavce 2.
(2) Vody ke koupání, u kterých lze během koupací sezóny odůvodněně předpokládat rozmnožení sinic podle § 10 odst. 1 nebo během koupací sezóny bylo shledáno podezření na jejich výskyt podle odstavce 1, musí být dále sledovány v rozsahu daném v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

§ 7

Pravidla pro provádění vizuální kontroly
Vizuální kontrolu vody ke koupání je nutno provádět v rozsahu daném přílohou č. 5 k této vyhlášce a v četnosti podle § 8.

§ 7a

Pravidla pro sledování mnohobuněčných organismů
Vody ke koupání, u kterých lze během koupací sezóny předpokládat vysoké riziko výskytu mnohobuněčných organismů podle § 10a odst. 1, musí být sledovány podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce.

§ 8

Monitorovací kalendář
(1) Stanovení dat jednotlivých odběrů a ukazatelů, které při jednotlivých odběrech budou stanoveny, se řídí těmito pravidly:
a) první vzorek musí být odebrán krátce před zahájením koupací sezóny,
b) další odběry jsou rozloženy rovnoměrně v průběhu celé koupací sezóny, u odběrů vzorků pro stanovení mikrobiologických ukazatelů podle § 5 odst. 1 nesmí být doba mezi jednotlivými plánovanými odběry delší než 28 dní,
c) vizuální kontrola podle § 7 a kontrola podle § 6 odst. 1 je prováděna nejméně při každém odběru pro stanovení mikrobiologických ukazatelů,
d) u vod ke koupání, u nichž je prováděno sledování podle § 6 odst. 2, se stanovují ukazatelé podle přílohy č. 4 k této vyhlášce tabulky 2. Odběry pro tyto ukazatele jsou rozmístěny rovnoměrně v průběhu celé koupací sezóny. Doba mezi jednotlivými odběry nesmí být delší než 14 dní,
e) u vod ke koupání, u nichž je prováděno sledování podle § 7a, je prováděna kontrola nejméně jedenkrát před koupací sezónou a následně ještě jedenkrát s odstupem 3 až 5 týdnů, jsou-li hodnoceny stupněm 2 nebo 3 podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce.
(2) Monitorování se uskuteční nejpozději 4 dny po dni stanoveném v monitorovacím kalendáři.
(3) V případě krátkodobého znečištění je nutno odebrat jeden dodatečný vzorek, aby se potvrdilo, že znečištění skončilo. Tento vzorek není součástí souboru údajů o jakosti vod ke koupání. Je-li nutné nahradit vzorek, od kterého bylo odhlédnuto podle § 9 odst. 3 písm. a), musí se odebrat dodatečný vzorek 7 dnů poté, co krátkodobé znečištění skončilo.

Pravidla posuzování a klasifikace jakosti vody

§ 9

Posuzování a klasifikace mikrobiologických rozborů
(1) Po ukončení každé koupací sezóny orgán ochrany veřejného zdraví sestaví pro každé monitorovací místo soubor údajů, který zahrnuje výsledky stanovení ukazatelů podle § 5 za právě skončenou a 3 předchozí koupací sezóny. Soubor údajů musí obsahovat přinejmenším 4 výsledky pro každý ukazatel z každé hodnocené koupací sezóny. Byla-li však některá z hodnocených koupacích sezón kratší než 8 týdnů, obsahuje soubor údajů nejméně 3 výsledky.
(2) Soubor údajů se sestavuje i z menšího počtu koupacích sezón, než je uvedeno v odstavci 1, a to v případech,
a) jedná-li se o nově určené monitorovací místo monitorované méně než 4 koupací sezóny, nebo
b) došlo-li během předchozích 4 koupacích sezón ke změně, která pravděpodobně ovlivní klasifikaci vody podle odstavce 5. V tom případě se soubor údajů sestavuje z výsledků naměřených po této změně. Vždy však soubor údajů musí obsahovat nejméně 16 vzorků, s výjimkou koupališť, u nichž je koupací sezóna kratší než 8 týdnů. V tom případě musí soubor obsahovat alespoň 8 vzorků.
(3) Do souboru údajů se zahrnují pouze výsledky získané v souladu s monitorovacím kalendářem s výjimkou výsledků, od kterých bylo odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění; do výsledků se nezahrnují vzorky, které byly odebrány za účelem zjištění, že krátkodobé znečištění skončilo. Do souboru údajů se zahrnou i výsledky ukazatelů enterokoky a termotolerantní koliformní bakterie získané podle vyhlášky č. 135/2004 Sb. Ukazatel termotolerantní koliformní bakterie se pro tento účel považuje za rovnocenný ukazateli Escherichia coli.
(4) Posouzení jakosti vody se provede po ukončení každé koupací sezóny podle postupu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce s využitím souboru údajů podle odstavce 1, případně 2. Na základě posouzení je jakost vody ke koupání ve shodě s přílohou č. 3 k této vyhlášce klasifikována stupněm
1. výborná
2. dobrá
3. přijatelná
4. nevyhovující.
(5) Pokud soubor údajů neobsahuje dostatečný počet vzorků uvedený v odstavcích 1 a 2, není možné provést posouzení a klasifikaci podle odstavce 4. Do doby, než lze provést první klasifikaci, posuzuje mikrobiologické znečištění orgán ochrany veřejného zdraví na základě posouzení zdravotních rizik.
(6) Na základě předcházejících sezón a na základě znalostí místních podmínek a podle vyhlášky o sestavení profilů⁷⁾ posoudí orgán ochrany veřejného zdraví, zda voda není náchylná ke krátkodobému znečištění.

§ 10

Posuzování výskytu sinic
(1) Před začátkem koupací sezóny posoudí orgán ochrany veřejného zdraví, zda u nich lze během koupací sezóny očekávat s velkou pravděpodobností rozmnožení sinic překračující limity I. stupně podle přílohy č. 4 k této vyhlášce tabulky 2. Toto posouzení se provede na základě údajů o výskytu sinic v předcházejících koupacích sezónách. Pokud se jedná o lokalitu, ze které nejsou dostupné žádné údaje o výskytu sinic z předchozích sezón, předpokládá se, že rozmnožení sinic je pravděpodobné, pokud podle charakteru lokality nelze usuzovat opak. Za vody, u nichž lze očekávat s velkou pravděpodobností rozmnožení sinic, se považují zejména vody, kde byl alespoň jednou za poslední 3 roky zaznamenán výskyt sinic překračující limity II. stupně podle odstavce 2 nebo v předcházející sezóně zaznamenán výskyt sinic překračující limity I. stupně.
(2) Hodnocení výskytu sinic se provádí podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Při překročení limitů I. stupně se volí zkrácení četnosti odběrů za účelem kontroly na 5 až 9 dnů.
(3) Překročení limitních hodnot I. stupně, II. stupně a u sinic netvořících příhladinové vodní květy i III. stupně je dosaženo při překročení limitních hodnot jak pro ukazatel sinice, tak pro ukazatel chlorofyl - a uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(4) Pokud při předcházejícím hodnocení v probíhající koupací sezóně byly překročeny limitní hodnoty pro III. stupeň, je nutno provádět hodnocení podle přílohy č. 4 k této vyhlášce tabulky 3.

§ 10a

Posuzování výskytu mnohobuněčných organismů
(1) Každoročně před sestavením monitorovacího kalendáře orgán ochrany veřejného zdraví posoudí podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce vody ke koupání, zda u nich existuje vysoké riziko výskytu mnohobuněčných organismů, původců cerkáriové dermatitidy stupně 2 nebo 3.
(2) Pokud se u koupajících se osob během probíhající koupací sezóny vyskytla cerkáriová dermatitida, provede se sledování podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce. V případě, že byli nalezeni původci cerkáriové dermatitidy stupně 1, 2 nebo 3 podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce, se další odběr provede s odstupem 3 až 5 týdnů.

§ 11

Souhrnné hodnocení
Podle pravidel uvedených v příloze č. 6 k této vyhlášce se provádí souhrnné hodnocení jakosti vod.

§ 12

Rozsah, termíny a způsob informování veřejnosti
(1) Na snadno dostupném místě v blízkosti koupacího místa musí být k dispozici následující údaje:
a) aktuální klasifikace vod ke koupání podle § 9 odst. 4 a zákaz koupání nebo varování před koupáním, a to včetně použití jednoznačného značení podle přílohy č. 3 k této vyhlášce,
b) obecný popis vod ke koupání,
c) v případě vod ke koupání náchylných ke krátkodobému znečištění
1. oznámení, že vody ke koupání jsou náchylné ke krátkodobému znečištění,
2. údaj o počtu dnů, ve kterých byl v předcházející koupací sezóně kvůli takovémuto krátkodobému znečištění vydán zákaz koupání nebo varování před koupáním,
3. upozornění, pokud se takovéto krátkodobé znečištění předvídá, nebo došlo-li k němu,
d) informace o povaze a očekávané délce trvání výjimečných situací,
e) je-li vydán zákaz koupání nebo varování před koupáním, oznámení pro veřejnost s uvedením důvodů,
f) je-li vydán trvalý zákaz koupání nebo trvalé varování před koupáním, skutečnost, že voda v dotyčné oblasti již není vodou ke koupání, spolu s uvedením důvodů zrušení klasifikace,
g) údaje, kde je možno získat podrobnější informace podle odstavce 2.
(2) Způsobem umožňujícím dálkový přístup musí být k dispozici údaje podle odstavce 1 a dále
a) seznam vod ke koupání,
b) výsledky souhrnného hodnocení jakosti vod provedeného podle § 11,
c) klasifikace jednotlivých vod ke koupání podle § 9 odst. 4 v posledních 3 letech a jejich profil⁷⁾ , včetně výsledků monitorování, které bylo provedeno od poslední klasifikace,
d) v případě vod ke koupání klasifikovaných jako „nevyhovující“ informace o příčinách znečištění a opatřeních přijatých k tomu, aby se zabránilo vystavení koupajících se znečištění a odstranily se příčiny znečištění,
e) v případě vod, které jsou náchylné ke krátkodobému znečištění, obecné informace o
1. podmínkách, které mohou vést ke krátkodobému znečištění,
2. pravděpodobnosti a pravděpodobné délce trvání takovéhoto znečištění,
3. příčinách znečištění a opatřeních přijatých k tomu, aby se zabránilo vystavení koupajících se znečištění a odstranily se jeho příčiny.
(3) Informace podle odstavců 1 a 2 se uvedou podle potřeby v několika jazycích.

ČÁST TŘETÍ
NÁDRŽE KE KOUPÁNÍ A STAVBY POVOLENÉ K ÚČELU KOUPÁNÍ VYBAVENÉ SYSTÉMEM PŘÍRODNÍHO ZPŮSOBU ČIŠTĚNÍ VODY KE KOUPÁNÍ

§ 13

Členění, vybavení a provoz
Požadavky na vybavení, čištění a provoz nádrží ke koupání a staveb povolených k účelu koupání vybavených systémem přírodního způsobu čištění vody ke koupání jsou uvedeny v § 3.

§ 14

Pravidla pro monitorování
(1) Jakost vody ke koupání musí být kontrolována v rozsahu a četnosti uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(2) Při odběru vzorků vody pro stanovení mikrobiologických ukazatelů a při přepravě vzorků do laboratoře se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce. Odběry se provádějí vždy za provozu koupaliště, nejdříve však 3 hodiny po zahájení provozu, jedná-li se o kontrolu prováděnou provozovatelem, nebo kdykoli během provozu, jedná-li se o odběr v rámci státního zdravotního dozoru. Pokud je provoz koupaliště kratší než 3 hodiny, doba mezi začátkem provozu a odběrem se úměrně zkrátí.
(3) Protokol v elektronické podobě musí být předán do 3 pracovních dnů ode dne odběru vzorku příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

§ 15

Hodnocení jakosti vody
(1) Jakost vody ve zdroji nesmí překročit limitní hodnoty uvedené v tabulce č. 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.
(2) Pokud během koupací sezóny byla překročena limitní hodnota pro mikrobiologické ukazatele, je nutné provést bez prodlení opakovaný odběr.
(3) Pokud byly během uplynulé koupací sezóny naměřené výsledky mikrobiologických ukazatelů vždy nižší než limitní hodnoty uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 7 k této vyhlášce, může být v následující koupací sezóně snížena četnost vzorkování na polovinu. Při překročení limitních hodnot se opět zahajuje vzorkování jednou za 14 dní.

ČÁST ČTVRTÁ
UMĚLÁ KOUPALIŠTĚ A SAUNY

§ 16

Zdroj vody pro bazén umělého koupaliště
(1) Při volbě vodního zdroje se dává přednost zásobování vodou z veřejného vodovodu, případně jiného ověřeného zdroje pitné vody nebo z přírodního léčivého zdroje s dostatečnou vydatností umožňující potřebnou obměnu vody. Při volbě jiného zdroje musí kvalita vody dosahovat minimální jakosti stanovené v příloze č. 7 k této vyhlášce tabulce 1; zdroj musí mít dostatečnou vydatnost umožňující potřebnou obměnu vody.
(2) Do vody ze zdroje pro bazén umělého koupaliště lze z technologických nebo užitných důvodů přidávat minerální látky. Jakost takto upravené vody musí splňovat požadavky stanovené v příloze č. 8 k této vyhlášce.
(3) Pokud je zdrojem voda z vodovodu pro veřejnou potřebu, získávají se aktuální údaje o hodnotách sledovaných ukazatelů v plnící vodě od provozovatele vodovodu. Pokud je voda získávána z jiného zdroje, nebo u vodovodu není prováděna kontrola v ukazateli celkový organický uhlík, musí provozovatel koupaliště zajistit rozbory vody ve zdroji pro ukazatele celkový organický uhlík a dusičnany, aby bylo možno zjistit nárůst koncentrace těchto ukazatelů v bazénové vodě během provozu.

§ 17

Hygienické požadavky na plavecké a koupelové bazény
(1) Okamžitá kapacita návštěvníků areálu krytých umělých koupališť se určuje jako maximálně dvojnásobek kapacity vodní plochy bazénů. Okamžitá kapacita areálu nekrytých umělých koupališť se určuje jako maximálně pětinásobek kapacity vodní plochy bazénů. Odvození kapacity od vodní plochy bazénů se netýká umělých koupališť s výhradně koupelovými bazény nebo bazény pro kojence a batolata. Kapacita vodní plochy se stanoví tak, že v části pro neplavce, určené hloubkou vody nejvýše 160 cm, činí plocha pro jednoho neplavce 3 m² a v části pro plavce činí plocha pro jednoho plavce 5 m² . U bazénů s vodními atrakcemi určí provozovatel bazénu v provozním řádu vodní plochu pro jednoho návštěvníka v závislosti na charakteru jednotlivých vodních atrakcí a s ohledem na bezpečnost návštěvníků.
(2) Provozovatel je povinen zajistit každodenní měření a evidenci množství ředící vody.
(3) V bazénu musí být zajištěna možnost nárazové dezinfekce bazénové vody i veškerého zařízení s ní přímo souvisejícího.
(4) Brodítka pro přechod návštěvníků na ochoz bazénů u nekrytých bazénů nebo mezi venkovním prostorem a ochozem krytého bazénu musí být opatřena sprchami, které slouží pouze k oplachu těla bez použití mýdla a saponátu. Nástupní výška vody brodítka musí být 10 cm až 15 cm. Stálá intenzita průtoku v brodítku musí zajistit výměnu vody minimálně jednou za hodinu. Brodítka se pravidelně denně mechanicky čistí a dezinfikují.
(5) Přelivné žlábky musí být upraveny a dimenzovány tak, aby se voda nevracela zpět do bazénu. Přelivné žlábky, stěny bazénu a dno bazénu musí být neporušené a snadno čistitelné a musí být mechanicky čištěny tak, aby byly trvale bez stop znečištění nebo nárostů řas.
(6) Do vody bazénů, nejde-li o bazén pro kojence a batolata, nemají přístup děti do 1 roku věku. Děti ve věku 1 až 3 let mohou do bazénu pouze v plavkách s přiléhavou gumou kolem nohou, neurčí-li provozovatel bazénu jinak.

§ 18
zrušen

§ 19

Vlastnosti pomůcek a materiálů vnitřního vybavení umělého koupaliště a sauny
(1) Materiály, které přicházejí do styku s bazénovou vodou (například obklady, kryty hladiny vody, výplně spár, potrubí, filtry), nesmějí ovlivnit jakost vody po stránce fyzikálně-chemické ani podporovat růst mikroorganismů. Nesmějí mít negativní vliv na účinnost dezinfekce bazénové vody.
(2) Pomůcky používané při plaveckém výcviku (například ploutve, pontony, plovací desky), které přicházejí do styku s bazénovou vodou, nesmějí negativně ovlivnit jakost vody a musí být odolné vůči fyzikálně-chemickým vlastnostem vody.
(3) Šatní skříňky musí být z hladkého, vlhku vzdorujícího materiálu a v šatnách krytých bazénů a saun musí být šatní skříňky snadno větratelné.

§ 20
zrušen

§ 21

Další hygienické požadavky na koupelové bazény
Koupelové bazény o objemu do 2 m³ včetně musí být denně vypouštěny a mechanicky čištěny s následným vydezinfikováním a vypláchnutím a nově naplněny plnící vodou; do celkového objemu bazénů se počítá i objem vody v akumulační nádrži. Koupelové bazény o objemu od 2 m³ do 10 m³ musí být vypouštěny a čištěny nejméně jedenkrát za 2 týdny. U obou typů bazénů musí být nejméně jednou týdně provedena důkladná sanitace veškerého technického příslušenství bazénu, které je v kontaktu s bazénovou vodou. Bazény s objemem větším než 10 m³ jsou vypouštěny a čištěny podle jakosti vody.

§ 22

Hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata
(1) Obecné požadavky na bazény pro kojence a batolata:
a) šatny dětí musí být vybavené přebalovacím stolem nebo omyvatelnou podložkou,
b) v průběhu koupání kojenců nebo batolat není možný souběh dalších činností,
c) všechny prostory, ve kterých se budou rodiče s dětmi pohybovat, včetně ploch, které přicházejí do kontaktu s dětmi, musí být minimálně jedenkrát denně, nejlépe před každou výukovou hodinou, důkladně vyčištěny s použitím čisticích prostředků s dezinfekčním účinkem; k dezinfekci pomůcek a bazénu lze použít jen takové přípravky, které jsou svým složením a koncentrací vhodné i pro exponovaná zdravotnická pracoviště (např. kojenecká a novorozenecká oddělení nemocnic); přípravky se musí střídat podle zastoupené aktivní účinné látky a při jejich aplikaci se musí dodržovat předepsaná expoziční doba, aby se zabránilo vzniku rezistence bakterií,
d) hračky a pomůcky používané v bazénu musí být dobře omyvatelné, nepoškozené, bez jakýchkoliv otvorů a vyjímatelných částí, aby se do nich nemohla dostat voda, s výjimkou otvorů, kterými voda volně protéká, a vhodné pro danou věkovou kategorii; denně po skončení kurzu se použité hračky a pomůcky důkladně očistí a dezinfikují, opláchnou pitnou vodou a uloží na vyhrazeném suchém místě,
e) do bazénů nemají přístup nemocné děti a osoby trpící přenosnými chorobami,
f) při znečištění vody (stolice, zvratky, hlen apod.), stejně jako při jakémkoli jiném viditelném znečištění vody, je provoz okamžitě přerušen do odstranění závady; vanu nebo bazén je nutné vypustit, důkladně mechanicky očistit a před novým napuštěním opět dezinfikovat stěny a dno a vypláchnout plnící vodou,
g) pro úpravu vody pro kojence a batolata je možné použít pouze dezinfekční přípravky za podmínek uvedených v § 25 odst. 9; pouze u bazénů napojených na recirkulační systém se mohou použít i přípravky na úpravu pH a koagulaci; ozon lze pro úpravu vody použít za podmínky, že jeho dávkování bude zařazeno do recirkulačního okruhu a voda v samotném bazénu ho již nebude obsahovat. Pro úpravu vody lze používat algicidy pouze u bazénů provozovaných pro věkovou kategorii nad 12 měsíců. Použití jiných chemických přípravků pro úpravu vody bazénů pro kojence a batolata není povoleno; použití jiných chemických přípravků (zjasňovače, parfémy, algicidy atd.) pro úpravu vody je zakázáno; dezinfekční přípravky (chlor), případně další chemikálie se dávkují pouze do příslušného místa (stanoveného v provozním řádu) v recirkulačním systému mimo bazén, nikdy ne přímo do bazénu nebo do plovoucích bójí; ozon lze pro úpravu vody použít za podmínky, že jeho dávkování bude zařazeno do recirkulačního okruhu a voda v samotném bazénu ho již nebude obsahovat,
h) UV záření lze použít pouze v případech, kdy voda v bazénu trvale cirkuluje a UV zářič je umístěn v recirkulačním okruhu vně bazénu; lze ho použít pouze v kombinaci s jinými dezinfekčními přípravky podle § 25 odst. 9,
i) pokud je použit bazén s recirkulačním systémem, řídí se požadavky na intenzitu recirkulace a množství ředící vody podle požadavků na koupelové bazény (§ 25 odst. 3 a 6; příloha č. 11 k této vyhlášce),
j) obsah volného chloru se musí udržovat na nižší úrovni (v rozmezí 0,2 - 0,4 mg/l) při souběžné aplikaci dalších opatření, která zajistí splnění mikrobiologických požadavků (správně fungující úprava vody zahrnující koagulaci, zvýšená intenzita recirkulace a obměna vody); hodnota ukazatele redox potenciál závisí na výši volného chloru,
k) mikroklimatické požadavky na halu bazénu a přilehlé prostory jsou uvedeny v příloze č. 12 k této vyhlášce s výjimkou požadavku na teplotu vzduchu v hale bazénu, která se řídí teplotou vody,
l) pokud není uvedeno jinak, řídí se požadavky na bazény pro kojence a batolata podle požadavků na koupelové bazény.
(2) Další hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata, jejich provoz, obměnu vody, jakost vody a kontrolu jakosti vody jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 23

Hygienické požadavky na brouzdaliště
(1) Kapacita vodní plochy brouzdaliště pro děti se určuje tak, že plocha pro jedno dítě činí 1 m² . V průběhu provozu brouzdaliště nesmí být hloubka vody větší než 40 cm.
(2) Intenzita recirkulace musí být nastavena tak, aby se celý objem vody vyměnil nejméně jednou za hodinu. Brouzdaliště s recirkulací vody musí být alespoň jednou za týden vypuštěna, vyčištěna a povrchově dezinfikována. Brouzdaliště řešená bez recirkulace vody musí být vypouštěna, čištěna a povrchově dezinfikována denně.
(3) Na brouzdaliště platí požadavky uvedené v § 27 obdobně.

§ 24

Hygienické požadavky na bazény provozované osobami poskytujícími péči
Hygienické limity mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody bazénů, které jsou provozovány jako součást služby poskytované osobou poskytující péči, jsou uvedeny v příloze č. 8 k této vyhlášce. Požadavky na četnost kontroly jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 25

Recirkulace, úprava a dezinfekce vody
(1) Technologie a kapacita recirkulační úpravny vody a její provoz musí zajišťovat splnění ukazatelů jakosti bazénové vody stanovené přílohou č. 8 k této vyhlášce.
(2) Recirkulační systém musí být navržen a proveden tak, aby veškerá voda ze systému mohla být vypuštěna do kanalizace či příslušného odvodňovacího systému. Zařízení recirkulační úpravny vody musí umožnit snadné čištění všech svých součástí, zejména těch, které slouží k separaci znečištění z bazénové vody. Pravidelně se musí čistit zejména přelivné žlábky a akumulační nádrž. Mřížky odvodňovacích zařízení musí být odnímatelné s možností oboustranného čištění a dezinfekce. Všechny podlahové plochy v prostorách úpravny musí být vyspádovány a napojeny na kanalizaci, s výjimkou prostorů, kde jsou skladovány chemikálie a kde je s nimi manipulováno, a musí být učiněna taková opatření, aby bylo zabráněno úniku těchto látek do kanalizace.
(3) Intenzita recirkulace vody a doba zdržení vody pro plavecké a koupelové bazény se stanoví podle přílohy č. 11 k této vyhlášce; intenzita musí být automaticky kontinuálně měřena a evidována pro každý bazén zvlášť vyjma bazénů se sezónním provozem.
(4) U bazénů s recirkulační úpravnou vody musí být recirkulace včetně dezinfekce bazénové vody v provozní době nepřetržitá. V době provozního klidu může být intenzita recirkulace bazénové vody snížena, u malých bazénů i přerušena, ale do zahájení provozu musí být recirkulací či napouštěním plnící vodou alespoň jedenkrát vyměněn celý objem bazénu. U zařízení určeného pro koupel jednoho návštěvníka lze recirkulaci po dobu koupání návštěvníka přerušit, pokud v době mezi koupáním 2 po sobě jdoucích návštěvníků bude recirkulace zapnuta alespoň tak dlouho, aby se celý objem vody v tomto bazénu nejméně jednou obměnil.
(5) U sestav bazénů musí být recirkulovaná voda rozdělena do jednotlivých bazénů podle jejich typů a provozních parametrů. U jednotlivých bazénů s proměnnou hloubkou a rozdílným způsobem využití musí být množství recirkulované vody regulováno podle aktuální potřeby.
(6) U bazénů bez recirkulace musí být v provozní době obměna vody nepřetržitá a úměrná aktuálnímu počtu návštěvníků. Obměna vody a případná dezinfekce musí zajišťovat splnění všech požadavků na jakost vody.
(7) Množství ředící vody musí spoluzajišťovat splnění požadavků na jakost vody podle přílohy č. 8 k této vyhlášce a řídí se počtem návštěvníků za den, přičemž na každého návštěvníka se musí denně obměnit minimálně 30 l vody u krytých plaveckých bazénů, 45 l vody u krytých bazénů koupelových a 60 l vody u nekrytých bazénů a brouzdališť. Množství ředící vody musí být měřeno samostatným registračním vodoměrem, nebo průtokoměrem s registrací proteklého množství vody.
(8) Voda k napuštění bazénu i jeho doplňování musí procházet recirkulační úpravnou bazénové vody, pokud je koupaliště úpravnou vybaveno.
(9) K dezinfekci bazénové vody a omezení výskytu řas a sinic lze použít pouze dezinfekční nebo algicidní přípravky uvedené v jiném právním předpise⁸⁾ , popřípadě v kombinaci s fyzikálními způsoby dezinfekce. Při použití těchto přípravků musí být dodržen návod stanovený výrobcem. Použití jiných než chlorových dezinfekčních přípravků je možné pouze za podmínky, že jejich koncentrace v bazénové vodě bude minimálně stejně účinná jako požadované koncentrace volného chloru stanovené v příloze č. 8 k této vyhlášce. Ke zjištění stejné účinnosti se použije postup uvedený v příloze č. 4 části A vyhlášky o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody¹³⁾ s tím, že se testuje účinnost přípravku také ve zkušebním intervalu 1 minuty působení přípravku a že paralelně probíhá test s chlorovým přípravkem s požadovanými koncentracemi volného chloru. Dezinfekční přípravky (chlor), případně další chemikálie se dávkují pouze do příslušného místa (stanoveného v provozním řádu) v recirkulačním systému mimo bazén, nikdy ne přímo do bazénu nebo do plovoucích bójí.

§ 26

Jakost vody v bazénech umělých koupališť
(1) Voda v bazénech umělých koupališť musí být upravena tak, aby jejím použitím nedošlo k poškození lidského zdraví, a to zejména působením choroboplodných zárodků (patogenní či podmíněně patogenní agens původu bakteriálního, virového či protozoálního nebo patogenní kvasinky, plísně či toxické sinice). Do bazénové vody se dále nesmí vyplavovat organismy, které se mohou rozmnožit na filtrech nebo v jiné fázi úpravy.
(2) Ve vodě v bazénech umělých koupališť se chemické látky, včetně těch, které byly použity nebo vznikly při procesech úpravy, dezinfekce a recirkulace bazénové vody, nesmí nacházet v koncentracích, které by mohly způsobit poškození lidského zdraví.
(3) Požadavky na jakost vody v bazénech umělých koupališť jsou stanoveny v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 27

Místa pro odběr vzorků vody
(1) U bazénů s délkou větší než 26 m se pro mikrobiologický rozbor odebírá samostatný vzorek na přítoku do bazénu a po samostatném vzorku ve všech 4 rozích bazénu; pokud je v rohu bazénu situován přítok vody do bazénu, odběrové místo se posune za přítok. V případě 5 po sobě následujících vyhovujících mikrobiologických nálezů lze pro mikrobiologické vyšetření, kromě vzorku na přítoku, dále odebírat jen 2 vzorky z protilehlých rohů bazénu; v případě nevyhovujícího nálezu se počet vzorků opět zvýší na 4. Pro vyšetření legionel lze použít tzv. slévaný vzorek, který se získá smísením vody odebrané ve 4 rozích a vyšetřené jako jediný vzorek. Pro rozbor chemických ukazatelů, které se nestanovují na místě, se odebírá slévaný vzorek ze všech 4 rohů bazénu. Měření ukazatelů stanovovaných na místě odběru se provádí ve vzorcích odebraných z jednoho místa, případně se tyto ukazatele stanovují sondou ponořenou přímo do bazénové vody. Ukazatele, které jsou kontinuálně měřeny sondou, se v odebraném vzorku při rozboru prováděném provozovatelem nestanovují.
(2) Pro mikrobiologický rozbor vody z bazénů do délky 26 m včetně se odebírá samostatný vzorek na přítoku do bazénu a po jednom vzorku u obou protilehlých kratších stran bazénu, nikoliv však v blízkosti přítoku vody do bazénu. Pro vyšetření legionel lze použít tzv. slévaný vzorek, který se získá smísením vody odebrané na obou protilehlých kratších stranách a vyšetřené jako jediný vzorek. Pro rozbor chemických ukazatelů, které se nestanovují na místě, se odebírá slévaný vzorek z odběru u obou protilehlých kratších stran bazénu. Měření ukazatelů stanovovaných na místě odběru se provádí ve vzorcích odebraných z jednoho místa, případně se tyto ukazatele stanovují sondou ponořenou přímo do bazénové vody. Pokud je bazén vybaven hydromasážním cirkulačním okruhem, odběry vzorků se provádějí v režimu zapnutých cirkulačních okruhů po jejich nejméně 5minutovém chodu. Ukazatele, které jsou kontinuálně měřeny sondou, se v odebraném vzorku při rozboru prováděném provozovatelem nestanovují.
(3) U bazénů nepravidelného tvaru s plochou hladiny větší než 500 m² se postupuje obdobně jako v odstavci 1, u bazénů nepravidelného tvaru s plochou hladiny 500 m² a menší se postupuje obdobně jako v odstavci 2 s tím, že místa pro odběr vzorků se stanoví individuálně tak, aby byla dostatečně reprezentativní pro kvalitu vody v celém bazénu. Ke stanovení je vhodné využít např. barvicí zkoušku podle technické normy⁹⁾ , která zjistí způsob proudění vody a účinnost výměny a směšování vody v bazénu a označí rizikové místo z hlediska kvality vody, kde by měl být vzorek odebírán. Provedení této zkoušky je vhodné také u ostatních bazénů.
(4) U bazénů s objemem menším než 2 m³ se pro mikrobiologický i chemický rozbor odebírá samostatný vzorek na přítoku do bazénu, pokud je to technicky možné, a jeden vzorek uprostřed bazénu. Pokud je bazén vybaven hydromasážním cirkulačním okruhem, odběry vzorků se provádějí v režimu zapnutých cirkulačních okruhů po jejich nejméně 5minutovém chodu.
(5) Vzorky vody z bazénu se odebírají 15 cm pod hladinou. Vzorky upravené vody se odebírají ze vzorkovacího výtokového ventilu osazeného na potrubí před jejím vstupem do bazénu. Pokud je v areálu koupaliště více bazénů a do všech je rozváděna voda ze společné úpravny bazénové vody, odebere se vzorek upravené vody jen z jednoho místa.
(6) Odběry jsou prováděny za provozu bazénu; nejdříve 3 hodiny po zahájení provozu, jedná-li se o kontrolu prováděnou provozovatelem, nebo kdykoliv během provozu, jedná-li se o kontrolu prováděnou v rámci státního zdravotního dozoru. Pokud je provoz bazénu kratší než 3 hodiny, doba mezi začátkem provozu a odběrem se úměrně zkrátí.
(7) Při odběru vzorků vody a zjišťování hodnot ukazatelů jakosti vody se postupuje podle českých technických norem ČSN EN ISO 5667-1 (75 7051) Jakost vod - odběr vzorků, část 1: Návod a návrh programu odběru vzorků a pro způsoby odběru vzorků, ČSN EN ISO 5667-3 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi, ČSN ISO 5667-5 (75 7051) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 5: Návod pro odběr vzorků pitné vody z úpraven vody a z vodovodních sítí, ČSN EN ISO 19458 (75 7801) Jakost vod - odběr vzorků pro mikrobiologickou analýzu, pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak.

§ 28

Kontrola a hodnocení jakosti vody v bazénu umělého koupaliště
(1) Požadavky na četnost kontroly jsou stanoveny v příloze č. 9 k této vyhlášce. Pokud není zajištěno sledování hodnot obsahu volného a vázaného chloru a redox potenciálu nepřetržitě automatickým měřicím a registračním systémem v bazénu nebo na odtoku vody z bazénu, stanoví se tyto hodnoty ve vodě bazénu 1 hodinu před zahájením provozu a dále každou čtvrtou hodinu. Správný chod dezinfekčního zařízení bez automatického chybového hlášení se kontroluje 1 hodinu před zahájením provozu a dále nejméně každou druhou hodinu.
(2) Sledování mikrobiologických ukazatelů ve vodě před vstupem do bazénu i v samotné vodě bazénu se provádí v četnosti stanovené přílohou č. 9 k této vyhlášce pomocí referenčních metod stanovení uvedených v příloze č. 8 k této vyhlášce. Průkaz rovnocennosti jiné než referenční metody laboratorní kontroly vody mikrobiologických ukazatelů se provede metodou uvedenou v článku 7.2 ČSN EN ISO 17994 (75 7016) - Jakost vod - Kritéria pro zjištění ekvivalence dvou mikrobiologických metod.
(3) Jakost vody v bazénu se dále orientačně kontroluje nejméně třikrát denně sledováním ukazatele průhlednost bazénové vody v nejhlubší části bazénu. Teplota vody v bazénu a teplota vzduchu v hale se měří alespoň třikrát denně, a to před zahájením provozu a po 4 a 8 hodinách provozu, a vyznačuje se na tabuli umístěné na viditelném místě, nebo jiným průkazným způsobem.
(4) Výsledky kontrol hodnot stanovených ukazatelů jakosti bazénové vody prováděné provozovatelem musí být zaznamenávány do provozního deníku nebo do elektronické databáze. Dále musí být v provozním deníku zaznamenán čas zahájení provozu.
(5) Protokol o výsledku laboratorní kontroly musí být předán do 4 pracovních dnů ode dne odběru vzorku příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. V případě, že je proveden odběr na stanovení ukazatele Legionella spp., musí být předán výsledek tohoto stanovení nejpozději čtrnáctý den po provedení odběru.

§ 29
zrušen

§ 30

zrušen

§ 31

zrušen

§ 32

zrušen

§ 33

Požadavky na mikroklimatické podmínky a vnitřní ovzduší bazénové haly
Požadavky na mikroklimatické podmínky a vnitřní ovzduší bazénové haly krytých koupališť jsou uvedeny v příloze č. 12 k této vyhlášce.

§ 34

Prohřívárna sauny
(1) Žádný dřevěný materiál v prohřívárně sauny nesmí být impregnován, napuštěn nebo nalakován, s výjimkou venkovní plochy dveří a stěn.
(2) Okamžitá kapacita prohřívárny sauny činí nejméně 2 m³ na jednu osobu. Prohřívárna sauny musí být vybavena alespoň jedním stupněm sedacích ploch o šířce nejméně 50 cm, přičemž nejvyšší stupeň musí být umístěn nejméně 120 cm od stropu. Na osobu se podle kapacity prohřívárny sauny počítá s 1 m sedací plochy. Sedací plochy musí být zhotoveny z latí připevněných zespodu nebo se zapuštěnými a zakrytými hlavami šroubů. Jednotlivé díly sedacích ploch musí být vyjímatelné o maximální hmotnosti 15 kg. V prohřívárně sauny nesmí být žádné kovové předměty nebo součástky, se kterými by mohla saunující se osoba přijít do styku.
(3) Podlahová vpusť se umístí zpravidla mimo prostor prohřívárny sauny, u saunových dveří se nezhotovuje práh nebo se pod ním ponechává volný prostor, aby bylo umožněno odtékání vody z prohřívárny sauny při jejím úklidu.
(4) Saunové topidlo musí být zajištěno proti náhodnému dotyku saunujících se osob, a to zejména krytem, bezpečnostní ohrádkou nebo ochranným rámem.

§ 35

Ochlazovna a odpočívárna sauny
(1) K ochlazení těla se zřizuje vnější nebo vnitřní ochlazovna, popřípadě obojí současně.
(2) Vnitřní ochlazovnu tvoří ochlazovací sprcha, případně v kombinaci s ochlazovacím bazénem nebo jiným ochlazovacím zařízením. Během provozu bazénu musí být voda trvale přiváděna ke dnu a odtékat přepadem. Dno musí mít spád k výpustnímu otvoru.
(3) Voda v bazénu nebo voda ke sprchování v ochlazovně musí odpovídat požadavkům stanoveným pro bazénovou vodu v umělých koupalištích s výjimkou teploty a musí plnit ochlazovací efekt. Chemický a mikrobiologický rozbor vody se provádí jednou za měsíc v rozsahu stanoveném v příloze č. 8 k této vyhlášce. Chemické vyšetření, s výjimkou stanovení obsahu volného chloru u bazénů vybavených dezinfekčním zařízením, není nutné provádět v případě bazénů, v nichž je voda neustále a úměrně návštěvnosti denně obměňována pitnou vodou, a to minimálně 30 l na jednoho návštěvníka sauny, a které jsou denně čištěny a nově naplňovány. V ochlazovacích sprchách, které jsou napojeny na rozvod pitné vody, není nutno provádět chemický ani mikrobiologický rozbor vody.
(4) Voda v bazénu může recirkulovat jen za předpokladu jejího stálého dezinfikování a průběžné obměny vody v množství minimálně 30 l ředící vody na návštěvníka a den. Koncentrace volného chloru musí být udržována v rozmezí 0,3 mg/l až 0,6 mg/l vody a minimálně jedenkrát denně kontrolována. Pokud je ochlazovací bazén vybaven recirkulační úpravnou vody, vztahují se na jeho provoz ustanovení jako na plavecké bazény.
(5) Vnější ochlazovnu tvoří venkovní prostor pro ochlazování těla vodou nebo vzduchem spojený s ostatními prostorami sauny. Je vybavena lavicemi z hladkého, snadno omyvatelného materiálu, a v případě zřízení bazénu ve vnější ochlazovně musí tento bazén odpovídat požadavkům této vyhlášky. Pro zimní období je nutné zajistit přístupovou komunikaci k bazénu proti namrzání, nebo jinak zabezpečit proti úrazu způsobenému uklouznutím.
(6) Odpočívárna musí být vybavena lehátky nebo křesly v počtu odpovídajícím kapacitě prohřívárny sauny, s omyvatelným povrchem. Podlaha v odpočívárně musí být snadno čistitelná.

§ 36

zrušen

§ 37

zrušen

§ 38

Mikroklimatické podmínky saun
(1) Požadavky na mikroklimatické podmínky saun jsou upraveny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(2) V prohřívárně sauny musí být instalován minimálně jeden teploměr s rozsahem do 130 °C, který musí být umístěn nejméně 1 m od tepelného zdroje, maximálně ve výšce 200 cm nad podlahou.

§ 39

Čištění a úklid umělých koupališť a saun a další požadavky
(1) Umělá koupaliště a sauny musí být udržovány v čistotě. Záchody včetně sedátek, prostory pro sprchování a šatny musí být proto uklízeny a dezinfikovány podle potřeby, při provozu zařízení minimálně jednou denně. Použité dezinfekční přípravky se musí střídat podle zastoupené aktivní účinné látky a při jejich aplikaci se musí dodržovat předepsaná expoziční doba.
(2) Pro ukládání čisticích a dezinfekčních prostředků se zřizuje úklidová místnost, větratelná, vybavená výlevkou s vodovodní baterií pro teplou a studenou vodu. Stěny musí být opatřeny snadno omyvatelným povrchem do výše minimálně 180 cm od podlahy.
(3) Nejméně jednou denně, a to zejména po skončení provozu, se musí všechny prostory sauny umýt vodou s čisticím prostředkem a vydezinfikovat. Podlaha a sedací plochy prohřívárny sauny se musí pravidelně setřít pitnou vodou nebo plnící vodou, a to nejméně dvakrát denně během provozu. Dveře, omyvatelné části stěn, šatní skříňky, nábytek, radiátory a další vybavení sauny se dezinfikují podle potřeby, minimálně jednou za týden. Prohřívárna sauny se čistí, dezinfikuje a větrá zpravidla po skončení provozu a do následujícího dne musí zůstat dveře otevřeny.
(4) Voda z ochlazovacího bazénu bez recirkulace se denně po skončení provozu vypustí, stěny a dno se mechanicky vyčistí, vydezinfikují dezinfekčním přípravkem a řádně vystříkají plnící vodou. Ochlazovací bazény s recirkulací musí být mechanicky čištěny minimálně jedenkrát týdně.
(5) V saunách s výdejem prádla musí být čisté a použité prádlo uloženo odděleně ve zvláštním prostoru. Není-li použité prádlo denně expedováno do prádelny, musí být zajištěna možnost jeho sušení v místnosti k tomuto účelu vyhrazené; lze využít i provozní prostory po skončení provozu pro návštěvníky, s výjimkou prostor prohřívárny sauny.

§ 40

Písek v pískovištích venkovních hracích ploch
Hygienické limity chemického, mikrobiálního a parazitárního znečištění písku užívaného ke hrám dětí v pískovištích na venkovních hracích plochách určených pro hry dětí jsou upraveny v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 41

Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Při posuzování a klasifikaci mikrobiologických rozborů se postupuje podle § 9 odst. 3 věty druhé a třetí nejdéle do 31. prosince 2014.
(2) Ustanovení § 20 odst. 1 věty třetí platí pro stavby nově budované po dni nabytí účinnosti této vyhlášky nebo stavby rekonstruované.
(3) Do 31. prosince 2012 lze místo ukazatele TOC uvedeného v příloze č. 8 k této vyhlášce sledovat ukazatel CHSK-Mn s limitní hodnotou v bazénové vodě během provozu 2 mg/l nad hodnotu plnící vody; absolutní hodnota v upravené vodě před vstupem do bazénu nesmí překročit 3 mg/l.

§ 42

Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.
2. Vyhláška č. 292/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch.

§ 43

Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení, s výjimkou § 12 odst. 1, který nabývá účinnosti dnem 24. března 2012, a § 25 odst. 3 části věty za středníkem, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2015.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.

Příloha 1

Mikrobiologické ukazatele jakosti vody v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností

-------------------------------- --------------------------------------------------------------
                 A                      B           C          D                  E
-------------------------------- --------------------------------------------------------------
             ukazatel                Výborná      Dobrá    Přijatelná     referenční metody
                                     jakost      jakost      jakost            rozboru
-------------------------------- --------------------------------------------------------------
1 intestinální enterokoky            200 (*)     400 (*)    330 (**)    ČSN EN ISO 7899-1(***)
  (KTJ/100 ml)                                                          nebo ČSN EN ISO 7899-2
-------------------------------- --------------------------------------------------------------
2 Escherichia coli (KTJ/100 ml)      500 (*)    1 000 (*)   900 (**)    ČSN EN ISO 9308-3(***)
                                                                        nebo ČSN EN ISO 9308-1
-------------------------------- --------------------------------------------------------------

(*) Na základě vyhodnocení 95. percentilu.
(**) Na základě vyhodnocení 90. percentilu.
(***) V případě použití těchto metod je ukazatel udáván v jednotkách MPN/100 ml. MPN znamená nejpravděpodobnější počet (most probable number).
Při percentilovém zpracování logaritmicko-normální hustoty pravděpodobnosti (v dekadických logaritmech) mikrobiologických údajů získaných z jednoho monitorovacího místa se hodnoty percentilů stanoví takto:
1. Pro každou hodnotu ze sestaveného souboru údajů se vypočítá hodnota dekadického logaritmu (log₁₀). Je-li zjištěna nulová hodnota, použije se místo toho dekadický logaritmus nejnižší meze detekce použité analytické metody.
2. Vypočte se aritmetický průměr logaritmovaných hodnot (μ)
3. Vypočte se směrodatná odchylka logaritmovaných hodnot (σ).
4. Hodnoty 90. a 95. percentilu hustoty pravděpodobnosti dat se vypočítají z následujících vztahů
a) 90. percentil = antilog(μ+1,282 σ) = 10^{(μ+1,282 σ)}.
b) 95. percentil = antilog(μ+1,65 σ) = 10^{(μ+1,65 σ)}.

Příloha 2

Pravidla pro zacházení se vzorky pro mikrobiologické rozbory vody v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností
1. Místo vzorkování
Vzorky se odebírají z hloubky 30 cm pod hladinou ve vodě, která má hloubku nejméně 1 metr.
2. Sterilizace nádob na vzorky
Nádoby na vzorky musí:
- být sterilizovány v autoklávu při 121 °C po dobu nejméně 15 minut nebo
- projít suchou sterilizací při 170 °C ± 10 °C po dobu nejméně 1 hodiny nebo
- být ozářené nádoby na vzorky odebrané přímo od výrobce.
3. Vzorkování
Objem nádoby na vzorky závisí na množství vody potřebné pro každý kontrolovaný ukazatel. Minimální obsah činí zpravidla 250 ml. Nádoby na vzorky musí být z průhledného a nezabarveného materiálu (sklo, polyetylen nebo polypropylen). Aby se předešlo neúmyslné kontaminaci vzorku, musí osoba odebírající vzorek použít aseptický postup, aby se zachovala sterilita nádob na vzorky. Postupuje-li se řádně, není zapotřebí dalšího sterilního vybavení (například sterilní chirurgické rukavice, použití kleští nebo tyčí), je však nutno též zamezit kontaminaci odebírané vody z recipientu. Vzorek je nutno zřetelně označit nesmazatelnou barvou na nádobě na vzorek a na formuláři pro vzorkování.
4. Uskladnění a doprava vzorků před rozborem
Vzorky vody je nutno chránit během celé přepravy před vystavením světlu, zejména přímému slunečnímu záření. Vzorek je třeba až do příjezdu do laboratoře uchovávat v chladícím boxu nebo chladničce (podle klimatických podmínek) při teplotě okolo 4°C. Potrvá-li přeprava do laboratoře pravděpodobně déle než 4 hodiny, je nutná přeprava v chladničce. Doba mezi odběrem vzorku a provedením rozboru musí být co nejkratší. Doporučuje se provést rozbor vzorku tentýž pracovní den. Není-li to z praktických důvodů možné, vzorky se zpracují nejpozději do 24 hodin. Mezitím se uchovávají v temnu při teplotě 4 °C ±3 °C.

Příloha 3

Posuzování a klasifikace vody ke koupání v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností z mikrobiologického hlediska
Nevyhovující jakost
Voda ke koupání se klasifikuje jako "nevyhovující", jsou-li v souboru údajů o jakosti vod ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 90. percentilu výsledků mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce vyšší než hodnoty pro "přijatelnou jakost" stanovené ve sloupci D přílohy č. 1 k této vyhlášce.






Přijatelná jakost
Voda ke koupání se klasifikuje jako voda s "přijatelnou jakostí":
1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vod ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 90. percentilu výsledků mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro "přijatelnou jakost" stanovené ve sloupci D přílohy č. 1 k této vyhlášce a
2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že:
i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systému včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění,
ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a
iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší.






Dobrá jakost
Voda ke koupání se klasifikuje jako "dobrá":
1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vody ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 95. percentilu mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro "dobrou jakost" stanovené ve sloupci C přílohy č. 1 k této vyhlášce a
2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že:
i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systémů včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění;
ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a
iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší.






Výborná jakost
Voda ke koupání se klasifikuje jako "výborná":
1. jsou-li v souboru údajů o jakosti vody ke koupání za poslední posuzované období hodnoty 95. percentilu mikrobiologických ukazatelů stejné nebo nižší než hodnoty pro "výbornou jakost" stanovené ve sloupci B přílohy č. 1 k této vyhlášce a
2. je-li voda ke koupání náchylná ke krátkodobému znečištění, pod podmínkou, že:
i) byla přijata přiměřená řídící opatření, včetně dohledu, systémů včasného varování a monitorování, aby se pomocí upozornění nebo případně zákazu koupání předešlo tomu, že jsou koupající se vystaveni znečištění,
ii) jsou přijata přiměřená řídící opatření, aby se předešlo příčinám znečištění či aby se tyto příčiny omezily nebo odstranily, a
iii) počet vzorků, od kterých bylo během posledního posuzovaného období odhlédnuto z důvodu krátkodobého znečištění, nepředstavuje více než 15 % celkového počtu vzorků, jak je stanoveno v monitorovacím kalendáři pro toto období, nebo nejvýše jeden vzorek v koupací sezoně, podle toho, které číslo je vyšší.






Příloha 4
Tabulka č. 1: Ukazatele a jejich limitní hodnoty pro přírodní koupaliště provozované na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností se zvýšenou pravděpodobností rozmnožení sinic

------------------------------------- -------------------------
              Ukazatel     Jednotka      Limit     Vysvětlivky
------------------------------------- -------------------------
     1      průhlednost       m            1            1
     2      vodní květ      stupeň         0            2
------------------------------------- -------------------------

Vysvětlivky :

1. Pokud je evidentně snížení průhlednosti způsobeno anorganickými částicemi, není nutné zahajovat sledování sinic podle tabulky č. 2.
2. Stanovení se provádí při odběru vzorku podle ČSN 757717, kde je uvedena následující stupnice:

	
-------------------- -----------------------------------------------------------------
Stupeň Výskyt         Popis
-------------------- -----------------------------------------------------------------
  0    Žádný          Sinice nejsou pouhým okem pozorovatelné

  1    Pozorovatelný  Ve vodě jsou zjistitelné ojedinělé zelené vločky, kolonie nebo
                      jednotlivá vlákna.

  2    Hojný          Při  břehu se vyskytují slabší příhladinové shluky sinic  nebo
                      je  ve  vodním sloupci rozptýleno větší množství kolonií  nebo
                      jednotlivých vláken sinic.

  3    Masový         Výskyt silných příhladinových květů velkého rozsahu. Na  břehu
                      může   být   naplaveno  větší  množství  zeleného   kašovitého
                      materiálu.
-------------------- -----------------------------------------------------------------                      

Tabulka č. 2: Ukazatele a jejich limitní hodnoty pro přírodní koupaliště provozované na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností se zvýšeným rizikem vzniku masového rozvoje sinic

-------------------------- ----------------------------------------------------------------------
   Ukazatel                     Jednotka     I. stupeň   II. stupeň   III. stupeň    Vysvětlivky
-------------------------- ----------------------------------------------------------------------
1a sinice                       buňky/ml      20 000      100 000       250 000          1, 5
1b sinice                        mm3/l           2           10            20            1, 5
2  chlorofyl-a                  µg/l        10           50           100            2, 5
3  vodní květ                    stupeň                                    2              3
4  mikroskopický obraz                                                                    4
5  průhlednost                     m                                                      6 
-------------------------- ----------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky :

1. Stačí vyjádření pouze jedním způsobem (buňky/ml nebo jako buněčný objem). Stanovení se provádí podle ČSN 75 7717.
2. Stanovení se provádí podle ČSN ISO 10260 (75 75757). Pokud je stanovení chlorofylu-a provedeno pomocí metody, která umožňuje odlišení sinic od řas (fluorometrie, HPLC), není nutno provádět mikroskopickou kvantifikaci sinic a postačí stanovení ukazatele „Mikroskopický obraz“.
3. Stanovení se provádí při odběru vzorku podle ČSN 757717 (viz vysvětlivka 2 u tab. č. 1).
4. Ukazatel „Mikroskopický obraz“ obsahuje slovní popis, ve kterém jsou uvedeny především dominantní taxony sinic, dále dominantní zástupci fytoplanktonu a jakékoli další informace, které mohou přispět k interpretaci výsledků.
5. Limity pro III. stupeň se týkají sinic, které netvoří výrazné vodní květy typicky Planktothrix agardhii. Pokud jsou dominantní druhy nanoplanktonní vláknité sinice (typicky z rodů Pseudanabaena, Limnothrix) je nutno stanovit sinice jako objemovou biomasu (ukazatel 1b).
6. Hodnocení naměřené hodnoty se provádí v rámci souhrnného hodnocení výsledků podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
Tabulka č. 3: Postup, pokud při předcházejícím hodnocení v probíhající koupací sezóně byly překročeny limitní hodnoty pro III. stupeň

	
--------------------------------------------- ----------------------------------------
   Předcházející          Aktuální hodnoty            Provedené        Vysvětlivky
    hodnocení               odpovídají                hodnocení
--------------------------------------------- ----------------------------------------
   III. stupeň              III. stupeň             III. stupeň             
   III. stupeň              II. stupeň               II. stupeň             
   III. stupeň               I. stupeň               II. stupeň             
   III. stupeň              <I. stupeň               I. stupeň             1
--------------------------------------------- ----------------------------------------

Vysvětlivky :

1. Došlo-li prokazatelně k výměně vody v nádrži (např. po povodni) a nehrozí tudíž riziko z uvolněných toxinů sinic, není nutno přihlížet k předcházejícímu hodnocení.

Příloha 5

Postup pro vizuální sledování odpadu, dalšího znečištění a případného výskytu makroskopických řas v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností

------------------------------- ------------------------------- ---------------------                               
                Ukazatel              Jednotka         Limit          Vysvětlivky
------------------------------- ------------------------------- ---------------------
     1  znečištění odpady             stupeň             1              1, 3, 4
     2  přírodní znečištění           stupeň             2              2, 3, 4
------------------------------- ------------------------------- ---------------------

Vysvětlivky :

1. Za odpady se považují produkty lidské činnosti např. zbytky dehtu, sklo, plasty, guma, prkna a další odpad.

2. Za přírodní znečištění se považují například zbytky suchozemských rostlin (ulomené větve, kmeny, listy, odkvetlé květy, posekaná tráva) a makroskopické vodní organismy nebo jejich zbytky (vláknité řasy a ulomené stonky a listy vodních rostlin, mrtvé ryby, peří vodních ptáků) nashromážděné v blízkosti břehu. Živé vyšší vodní rostliny přirozeně rostoucí na části přírodního koupaliště nejsou považovány za znečištění.
3. Vizuální sledování je nutné provádět nejen v bezprostředním okolí monitorovacího místa, ale, pokud je to možné, podél celého břehu koupaliště. Předmětem zkoumání je pouze znečištění, které se nachází přímo ve vodě nebo v těsné blízkosti vody.
4. Výsledek vizuálního stanovení zahrnuje kvantitativní vyjádření pomocí následující stupnice a v případech pozitivního nálezu (stupeň 1, 2 nebo 3) i upřesnění o jaké znečištění se jednalo. Toto upřesnění musí být také součástí protokolu o zkoušce.

---------------------------- -----------------------------------------------------------
 Stupeň  Rozsah znečištění                            Popis
---------------------------- -----------------------------------------------------------
    0    Zanedbatelné        Žádné  znečištění  není přítomno nebo jen  v  zanedbatelné
                             míře (většinou přírodního původu).
    1    Mírné               Ojedinělý výskyt odpadků nebo přírodního znečištění, které
                             nemá významný vliv na rekreační využití koupaliště.

    2    Místy značné        Na  některých  místech je nahromaděno znečištění  takového
                             rozsahu  nebo  charakteru,  že  to  značně  omezuje   nebo
                             znemožňuje rekreační využití postižených částí koupaliště.

    3    Značné podél        Podél  celého  břehu  je nahromaděno  znečištění  takového
         celého břehu        rozsahu,  že  to značně omezuje nebo znemožňuje  rekreační
                             využití koupaliště.
---------------------------- -----------------------------------------------------------

Příloha 5a

Pravidla pro hodnocení výskytu mnohobuněčných organismů
ČÁST A.
Pravidla pro posouzení rizika výskytu původců cerkáriové dermatitidy

I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I Stupeň I    Riziko     I                       Popis                       I
I        I    výskytu    I                                                   I
I        I    původců    I                                                   I
I        I  cerkáriové   I                                                   I
I        I  dermatitidy  I                                                   I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   3    I    vysoké     I Do stupně 3 je zařazena stojatá nebo pomalu       I
I        I  (prokázané)  I tekoucí voda, u níž je splněna alespoň jedna z    I
I        I               I následujících podmínek                            I
I        I               I - ve vodě nebo v plžích byli v loňské koupací     I
I        I               I sezóně nalezeni možní původci cerkáriové          I
I        I               I dermatitidy,                                      I
I        I               I - u koupajících se osob se během probíhající nebo I
I        I               I loňské koupací sezóny vyskytla cerkáriová         I
I        I               I dermatitida, jejíž původ lze jednoznačně spojit s I
I        I               I posuzovanou vodou ke koupání.                     I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   2    I    vysoké     I Do stupňů 1 nebo 2 je zařazena stojatá nebo       I
I        I (potenciální) I pomalu tekoucí voda, u níž je splněna alespoň     I
I--------I---------------I jedna ze 3 následujících podmínek:                I
I   1    I    střední    I - předchozí zkušenost s cerkáriovou dermatitidou  I
I        I               I   - ve vodě nebo v mezihostitelských plžích byli  I
I        I               I     nalezeni původci cerkáriové dermatitidy,      I
I        I               I     avšak nejednalo se o nález z loňské koupací   I
I        I               I     sezóny, nebo                                  I
I        I               I   - u koupajících se osob byla prokázána          I
I        I               I     cerkáriová dermatitida, jejíž původ lze       I
I        I               I     jednoznačně spojit s posuzovanou vodou ke     I
I        I               I     koupání, avšak nejednalo se o nález z         I
I        I               I     probíhající nebo loňské koupací sezóny,       I
I        I               I - v bezprostřední blízkosti vody byla prokázána   I
I        I               I přítomnost konečných hostitelů - vodních ptáků,   I
I        I               I zejména hnízdících, vyvádějících mláďata nebo     I
I        I               I zastavujících se k odpočinku během sezónního      I
I        I               I tahu,                                             I
I        I               I - ve vodě se nachází velké množství               I
I        I               I mezihostitelských plžů, u kterých bylo prokázáno  I
I        I               I uvolňování původců cerkáriové dermatitidy, nebo   I
I        I               I má lokalita vhodné podmínky pro jejich výskyt; za I
I        I               I vhodné podmínky lze považovat alespoň některé z   I
I        I               I těchto faktorů                                    I
I        I               I   - voda s vysokou průhledností trvale nebo       I
I        I               I     alespoň po velkou část sezóny,                I
I        I               I   - mělká nádrž nebo nádrž s mělkými příbřežními  I
I        I               I     oblastmi,                                     I
I        I               I   - hojný výskyt vyšších vodních rostlin či       I
I        I               I     makroskopických vláknitých řas či nárostů     I
I        I               I     mikroskopických řas a sinic,                  I
I        I               I   - hojný výskyt míst tvořených množstvím         I
I        I               I     nezapojených kamenů, nebo spadaných dějících  I
I        I               I     větví ponořených v příbřežních mělčinách,     I
I        I               I   - první dvě sezóny následující po vypuštění     I
I        I               I     nádrže.                                       I
I        I               I                                                   I
I        I               I O zařazení do stupně 2 rozhodne příslušný orgán   I
I        I               I ochrany veřejného zdraví na základě odborného     I
I        I               I zvážení uvedených kritérií. Měly by být splněny   I
I        I               I alespoň 2 ze 3 uvedených podmínek. Mohou se však  I
I        I               I vyskytnout případy, kdy k zařazení do stupně 2    I
I        I               I postačí jen jedna z uvedených podmínek, pokud je  I
I        I               I překročení v té jedné podmínce tak rozsáhlé,      I
I        I               I masivní nebo pro danou oblast neobvyklé, že je z  I
I        I               I hygienického hlediska rizikové.                   I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   0    I     nízké     I Do stupně 0 je zařazena voda ke koupání, u níž    I
I        I               I nebyl v minulosti zaznamenán výskyt původců       I
I        I               I cerkáriové dermatitidy, ani výskyt cerkáriové     I
I        I               I dermatitidy u koupajících se osob, a zároveň se   I
I        I               I jedná o lokalitu, u níž nejsou vhodné podmínky    I
I        I               I pro rozvoj mezihostitelských plžů, zejména        I
I        I               I hluboké nádrže bez litorálních oblastí a vysokým  I
I        I               I oživením fytoplanktonem, nízkou průhledností po   I
I        I               I větší část sezóny, vybetonované nebo jemně        I
I        I               I písčité břehy.                                    I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I

Mezihostitelskými plži se pro účely této vyhlášky rozumí plži, kteří mohou být zdrojem cerkárií vylučovaných do vodního prostředí, a to plži čeledí Lymnaeidae (zejména rody Radix a Lymnaea), Planorbidae (zejména rod Gyraulus) nebo Physidae.
ČÁST B.
Pravidla pro monitorování výskytu původců cerkáriové dermatitidy
Sběr plžů musí být proveden v bezprostředním okolí monitorovacího bodu a v místech jejich předpokládaného zvýšeného výskytu, zejména na nezapojených kamenech, spadaných dějících větvích ponořených v příbřežních mělčinách, na ponořených vodních rostlinách. Při laboratorním vyšetření se plži osvítí viditelným světlem, aby se z pozitivních jedinců začaly uvolňovat cerkárie, které se po pozorování ve světelném mikroskopu přiřadí k ocelátním furkocerkáriím, které mohou způsobit cerkáriovou dermatitidu, nebo jiným, morfologicky odlišitelným pro člověka nepatogenním typům cerkárií. Nález původců cerkáriové dermatitidy je potvrzen, pokud jsou nalezeni mikroskopicky ocelátní furkocerkárie nebo molekulárně-biologickými metodami zjištěni zástupci rodů Trichobilharzia, Bilharziella a Anserobilharzia. Výsledkem musí být informace o celkovém počtu a druhu/rodu nalezených plžů a samostatně o počtu a druhu/rodu plžů, kteří uvolňují ocelátní furkocerkárie.
ČÁST C.
Pravidla pro hodnocení závažnosti nálezu původců cerkáriové dermatitidy

I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I Stupeň I   Závažnost   I                      Popis                        I
I        I    nálezu     I                                                   I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   3    I velmi vysoká  I - nález velkého počtu mezihostitelských plžů, u   I
I        I               I kterých bylo prokázáno uvolňování původců         I
I        I               I cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe   I
I        I               I velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst    I
I        I               I (podle místní situace do vzdálenosti cca 100 m)   I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   2    I    vysoká     I - nález malého počtu mezihostitelských plžů, u    I
I        I               I kterých bylo prokázáno uvolňování původců         I
I        I               I cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe   I
I        I               I velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst    I
I        I               I (podle místní situace do vzdálenosti cca 100 m)   I
I        I               I - nález velkého počtu plžů uvolňujících původce   I
I        I               I cerkáriové dermatitidy, v místech vzdálených více I
I        I               I než cca 100 m, kde se koupe velký počet osob      I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   1    I    střední    I - nález malého počtu mezihostitelských plžů, u    I
I        I               I kterých bylo prokázáno uvolňování původců         I
I        I               I cerkáriové dermatitidy, v místech, kde se koupe   I
I        I               I velký počet osob, nebo v blízkosti těchto míst    I
I        I               I (podle místní situace v místech vzdálených více   I
I        I               I než cca 100 m)                                    I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I
I   0    I     nízká     I - nebyli nalezeni žádní mezihostitelští plži, u   I
I        I               I kterých bylo prokázáno uvolňování původců         I
I        I               I cerkáriové dermatitidy                            I
I--------I---------------I---------------------------------------------------I

Za velký počet plžů uvolňujících původce cerkáriové dermatitidy se pro účely této vyhlášky považuje několik jedinců (3 a více velkých), např. rodů Lymnaea, Radix či Planorbarius nebo několik drobných plžů (5 a více), např. rodu Gyraulus.

Příloha 6

Pravidla pro hodnocení jakosti vod v přírodních koupalištích provozovaných na povrchových vodách, dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností
Každý rozbor je vyhodnocen podle následujících pravidel:
VODA VHODNÁ KE KOUPÁNÍ (ukazatel "jakost vody" = 1)

Obecný popis: Nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci s vyhovujícími smyslově postižitelnými vlastnostmi.

Značka:  Barva značky je modrá.

Tohoto stupně se použije, pokud nastaly všechny následující skutečnosti:
- Sinice nedosahovaly při posledním odběru hodnot I. stupně uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce nebo se jedná o koupaliště, u něhož není třeba provádět sledování sinic podle § 6 odst. 2.
- Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody v koupališti klasifikována jako výborná.
- Při posledním odběru nebyly zhoršeny smyslově postižitelné vlastnosti vody a průhlednost byla větší než 1 m.
- Jedná se o lokalitu s nízkým nebo středním rizikem nákazy cerkáriovou dermatitidou podle části A přílohy č. 5a k této vyhlášce, nebo byla voda hodnocena stupněm 0 podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce a zároveň není známo, že by se po koupání v této vodě objevily případy cerkáriové dermatitidy.
VODA VHODNÁ KE KOUPÁNÍ S MÍRNĚ ZHORŠENÝMI VLASTNOSTMI
(ukazatel "jakost vody" = 2)

Obecný popis: Nezávadná voda s nízkou pravděpodobností vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci především se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi, v případě možnosti je vhodné se osprchovat.

Značka:  Barva značky je zelená.

Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorií "zhoršená jakost vody", "voda nevhodná ke koupání" a "zákaz koupání":
- Průhlednost při posledním odběru byla menší než 1 m. Snížená průhlednost se nehodnotí, pokud je způsobena pro lokalitu typickým přirozeným zákalem, který však nemá původ v přítomných organismech. Při snížené průhlednosti je však ztížena záchrana tonoucích.
- Voda ke koupání byla při posledním odběru znečištěna odpady (ukazatel 1 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce) na úrovni stupně 1 a/nebo je přítomno znečištění přírodního původu (ukazatel 2 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce), na úrovni stupně 2.
- Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako dobrá.
ZHORŠENÁ JAKOST VODY (ukazatel "jakost vody" = 3)

Obecný popis: Mírně zvýšená pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci, u některých vnímavých jedinců by se již mohly vyskytnout zdravotní obtíže, po koupání se doporučuje osprchovat.

Značka:  Barva značky je oranžová.

Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorií "voda nevhodná ke koupání" a "zákaz koupání":
- Nálezy sinic a chlorofylu-a z posledního rozboru překročily limity I. stupně stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.
- Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako přijatelná.
- Alergické reakce u citlivých jedinců jsou prokazatelně spojeny s vodní rekreací, ale zjištěné hodnoty ukazatelů jakosti vody odpovídají kategoriím "Voda vhodná pro koupání" nebo "Voda vhodná ke koupání s mírně zhoršenými vlastnostmi".
- V posledním odběru podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna střední závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.
VODA NEVHODNÁ KE KOUPÁNÍ (ukazatel "jakost vody" = 4)

Obecný popis: Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a pro uživatele představuje zdravotní riziko, koupání a provozování vodních sportů nelze doporučit zejména pro děti, těhotné ženy, osoby trpící alergií a osoby s oslabeným imunitním systémem.

Značka:  Barva značky je červená.

Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností, a přitom žádná z kategorie "zákaz koupání":
- Nálezy sinic a chlorofylu-a z posledního rozboru překročily limity II. stupně stanovené v příloze č. 4 k této vyhlášce.
- Po vyhodnocení mikrobiologických ukazatelů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce na konci uplynulé koupací sezóny byla jakost vody ke koupání klasifikována jako nevyhovující.
- Voda ke koupání byla při posledním odběru znečištěna odpady (ukazatel 1 uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce) na úrovni stupně 2 nebo 3 a/nebo je přítomno znečištění přírodního původu (ukazatel uvedený v příloze č. 5 k této vyhlášce), na úrovni stupně 3.
- Některé další smyslově postižitelné vlastnosti jako zápach, olejový film, pěna na hladině jsou takového rozsahu, že je prakticky vyloučeno rekreační využití lokality.
- V posledním odběru podle přílohy části B č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna vysoká závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.
VODA NEBEZPEČNÁ KE KOUPÁNÍ-ZÁKAZ KOUPÁNÍ (ukazatel "jakost vody"= 5)

Obecný popis: Voda neodpovídá hygienickým požadavkům a hrozí akutní poškození zdraví, vyhlašuje se zákaz koupání.

Značka:  Barva značky je černá.

Tohoto stupně se použije, nastala-li alespoň jedna z následujících skutečností:
- Při posledním odběru došlo k překročení limitních hodnot III. stupně pro ukazatele vodní květ nebo sinice a chlorofyl-a (ukazatel uvedený v příloze č. 4 k této vyhlášce). Voda ke koupání je řazena k tomuto stupni i v případě výskytu vodního květu překračujícího limitní hodnoty III. stupně mimo standardní odběrové místo, pokud existuje reálná možnost jeho rychlého přemístění na standardní odběrové místo v případě změny směru větru nebo v případě výskytu sinic netvořících vodní květy došlo k překročení limitních hodnot III. stupně pro ukazatele sinice a chlorofyl-a (ukazatele uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce).
- Existuje odůvodněné podezření, že může být vážně ohroženo zdraví koupajících se, zejména při nevysvětlitelném masivním úhynu ryb, i když ukazatele jakosti vody ke koupání jsou v pořádku, nebo při zvýšeném výskytu akutního onemocnění, jehož epidemiologické znaky poukazují na vodu ke koupání jako zdroj nákazy, a to i v případech, kdy specifický původce není ve vodě prokázán.
- V posledním odběru podle části B přílohy č. 5a k této vyhlášce byla zjištěna velmi vysoká závažnost nálezu původců cerkáriové dermatitidy podle části C přílohy č. 5a k této vyhlášce.
Odchylky z postupu:
V případě, že s ohledem na okolnosti, a to zejména na charakter přírodního koupaliště a odběrového místa, znalost dalších dat o jakosti vody, vývoj jakosti vody na hodnocené lokalitě v minulosti, počasí, okolnosti odběru a rozboru a další místní specifika nelze při hodnocení jakosti vody v přírodních koupalištích výše uvedený obecný postup dodržet, lze se od něj za účelem dosažení správného a aktuálního vyhodnocení kvality vody v koupališti odchýlit.
Způsob informování veřejnosti
Informace podávané veřejnosti podle § 12 odst. 2 musí obsahovat
- značku
- název kategorie
- obecný popis kategorie
- zdůvodnění, proč byla voda zařazena do dané kategorie (neplatí pro kategorii "Voda vhodná pro koupání"). Příklady zdůvodnění jsou uvedeny v tabulce:

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kategorie                        Příklady zdůvodnění
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
voda vhodná ke koupání     
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
mírně zhoršené vlastnosti vody   snížená průhlednost; znečištění odpadky; zápach vody; výskyt pěny 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zhoršená jakost vody             zvýšený výskyt sinic; zvýšený výskyt indikátorů fekálního znečištění 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
voda nevhodná ke koupání         masový výskyt sinic; možnost vzniku vodních květů; zvýšený výskyt indikátorů fekálního 
                                 znečištění 
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zákaz koupání                    vodní květ sinic; masový výskyt sinic; zvýšené riziko nákazy infekčním onemocněním; 
                                 výskyt původců cerkáriové dermatitidy; výskyt ostrých předmětů
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 

Zákaz koupání
Pokud je vydán trvalý zákaz koupání, k jeho prezentaci pro veřejnost (na informačních tabulích poblíž koupacích vod případně i způsobem umožňujícím dálkový přístup) se využije níže uvedené bezpečnostní značení. Toto bezpečnostní značení se doporučuje použít i v případě vydání dočasného zákazu koupání.








Příloha 7

Požadavky na jakost vody v nádržích ke koupání a ve stavbách ke koupání vybavených systémem přírodního způsobu čištění vody
Tabulka č. 1: Požadavky na jakost zdroje vody

	
------------------------------------------------ ---------------------------------------
           Ukazatel         Jednotka    Limitní    Četnost             Metody
                                        hodnota
------------------------------------------------ ---------------------------------------
    Escherichia coli       KTJ/100 ml     30     1 x měsíčně     ČSN EN ISO 9308-3
                                                               nebo ČSN EN ISO 9308-1
                                                               nebo ČSN EN ISO 9308-2
------------------------------------------------ ---------------------------------------
    intestinální           KTJ/100 ml     15     1 x měsíčně     ČSN EN ISO 7899-1
    enterokoky                                                 nebo ČSN EN ISO 7899-2
------------------------------------------------ ---------------------------------------

Tabulka č. 2 Požadavky na jakost vody v nádržích ke koupání a ve stavbách ke koupání vybavených systémem přírodního způsobu čištění vody

	
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
  Ukazatel          Jednotka          Limitní        Četnost               Metody              Vysvětlivky
                                      hodnota
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
 Escherichia       KTJ/100 ml           100          14denní          ČSN EN ISO 9308-3              
    coli                                                           nebo ČSN EN ISO 9308-1
                                                                   nebo ČSN EN ISO 9308-2
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
Intestinální       KTJ/100 ml            50          14denní          ČSN EN ISO 7899-1              
 enterokoky                                                        nebo ČSN EN ISO 7899-2
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------
 průhlednost          metr               1           14denní           ČSN EN ISO 7027              1
                                                                       nebo TNV 57340
------------------------------------------------- -------------------------------------------------------------

Vysvětlivky :

1. V zóně pro neplavce až na dno. Pokud se objeví sinice ve významném množství, postupuje se jako u přírodních koupališť podle tabulky č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce.

Příloha 8

Požadavky na mikrobiologické a fyzikálně-chemické ukazatele jakosti vod v umělých koupalištích

----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
          Ukazatel                 Jednotka       Upravená voda              Bazénová voda během provozu                 Vysvětlivky
                                                   na přítoku
                                                    do bazénu             ------------------------------------------
                                                   Mezní hodnota            Mezní hodnota             Nejvyšší mezní          
                                                                                                         hodnota
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
Escherichia coli                  KTJ/100 ml            0                         0                         *)                1
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
počet kolonií při 36°C             KTJ/1 ml             20                       100                        *)                2
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
Pseudomonas aeruginosa            KTJ/100 ml            0                         0                         *)                3
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
Staphylococcus aureus             KTJ/100 ml            0                         0                        100                4
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
Legionella spp.                   KTJ/100 ml            10                        10                       100                5
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
průhlednost                                                          nerušený průhled na celé dno                             
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
zákal                                 ZF                                         0,5                                          6
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
pH                                                                            6,5 - 7,6                                       7
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
celkový organický uhlík             mg /l                         2,5  mg/l nad hodnotu  plnící vody                          8
(TOC)
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
dusičnany                            mg/l                         20,0 mg/l nad hodnotu  plnící vody                         18
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
volný chlor                          mg/l                                     0,3 - 0,6                                   9,12, 19
                                                                              0,5 - 0,8                                   10,12,19
                                                                              0,7 - 1,0                                   11,12,19
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
vázaný chlor                         mg/l                                                                  0,3             13, 19
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
chloritany,                          mg/l                                                                  20              20, 21
chlorečnany                                                                                                30              20, 22
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
ozon                                 mg/l              ≤0,05                     ≤0,05                                       14
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------
redox-potenciál                                                                                                               
- v rozsahu pH 6,5 -7,3               mV               ≥ 750                     ≥ 700                                    15,16,17
- v rozsahu pH 7,3 - 7,6                               ≥ 770                     ≥ 720                                    15,16,17
----------------------------------------------- -------------------------------------------------------------------- -----------------------

*) Překročení nejvyšší mezní hodnoty nastává při splnění některé z následujících podmínek:
1. hodnoty Escherichia coli větší než 10 KTJ/100 ml a současně více než 100 KTJ/ml pro počty kolonií při 36 °C, a/nebo více než 10 KTJ/100 ml pro Pseudomonas aeruginosa,
2. hodnoty Pseudomonas aeruginosa větší než 50 KTJ/100 ml nebo hodnoty Pseudomonas aeruginosa větší než 10 KTJ/100 ml a a současně počty kolonií při 36 °C větší než 100 KTJ/ml počty kolonií při 36 °C.
Vysvětlivky:
1. Metoda stanovení podle ČSN EN ISO 9308-1 - nebo ČSN EN ISO 9308-2.
2. Metoda stanovení podle ČSN EN ISO 6222.
3. Metoda stanovení podle ČSN EN ISO 16266 nebo ČSN EN ISO 16266-2.
4. Ukazatel Staphylococcus aureus je pro potřeby této vyhlášky určen metodou stanovení podle ČSN EN ISO 6888-1 a v bodě 4.1 se místo očkování roztěrem použije technika membránové filtrace 100 ml vzorku vody.
5. Metoda stanovení podle ČSN EN ISO 11731. Vyšetření na přítomnost legionel není třeba provádět, jestliže teplota vody je trvale nižší než 23 °C. U bazénů provozovaných osobami poskytujícími péči recirkulovaná voda na přítoku do bazénu a do sprch musí splňovat hodnotu 0 KTJ/100 ml.
6. V protokolu o výsledku laboratorní kontroly se u výsledku uvede jednotka podle použité metody stanovení: ZF(t) nebo ZF(n), kde t znamená turbidimetrickou a n nefelometrickou metodu. U bazénů provozovaných osobami poskytujícími péči plněných vodou z přírodních léčivých zdrojů se zohledňují odchylky vyplývající ze specifických přírodních vlastností těchto vod.
7. V odůvodněných případech je možno připustit širší rozmezí pH, ne však vyšší než pH = 9,5 a nižší než pH = 6; rozmezí hodnot 6,5 - 7,6 je optimální pro efektivní působení dezinfekce. Pokud není prováděno měření pH automaticky kontinuálně, provádí se stanovení na místě při odběru vzorků. U bazénů provozovaných osobami poskytujícími péči nedezinfikovaných chlorem lze připustit i odlišné hodnoty v případě, že se jedná o zdroj přírodní léčivé vody s pH přirozeně vyšším nebo nižším.
8. Plnící voda nesmí mít obsah TOC vyšší než je hygienický limit pro pitnou vodu (5 mg/l), z hlediska minimalizace tvorby nežádoucích vedlejších produktů dezinfekce se doporučuje hodnota TOC v plnící vodě co nejnižší (do 1 mg/l). V protokole se uvede reálně naměřená hodnota celkového organického uhlíku TOC ve vodě v bazénu (ukazatel možno značit jako „TOC“). Pokud se stanovuje v rámci odběru a rozboru také hodnota celkového organického uhlíku v plnící vodě, je nutno rovněž uvést ukazatel „TOC-rozdíl“, kde bude uvedena hodnota „TOC“ v bazénu po odečtení hodnoty „TOC“ v plnící vodě pro bazén.
9. Platí pro plavecké bazény a pro bazény provozované osobami poskytujícími péči s teplotou vody nepřesahující 28 °C. U dětských bazénů a brouzdališť je vhodné, aby se bez ohledu na teplotu vody obsah volného chloru ve vodě s ohledem na vyšší citlivost dětského organismu vůči chloru pohyboval při nižší hodnotě daného rozmezí, tj. při hodnotě 0,3 mg/l.
10. Platí pro koupelové bazény a bazény provozované osobami poskytujícími péči s teplotou nepřesahující 32 °C.
11. Platí pro koupelové bazény a bazény provozované osobami poskytujícími péči s teplotou vyšší než 32 °C.
12. Stanovení se provádí na místě při odběru vzorků. U vod obsahujících bromidy a jodidy se stanovuje volný halogen přepočtený jako chlor. Jsou tolerovány odchylky od limitní hodnoty až do výše ± 20 %.
13. Stanovení se provádí na místě při odběru vzorků. Vypočteno z rozdílu mezi celkovým chlorem a volným chlorem. U vod obsahujících bromidy a jodidy se stanovuje vázaný halogen jako chlor.
14. Stanovuje se pouze v případě použití ozonu při úpravě vody. Měří se pouze na přítoku do bazénu.
15. Měřeno elektrodou Ag/AgCl 3,5 M KCl. Naměřené hodnoty se udávají pouze s označením příslušné elektrody nebo přepočtu. Vyjádřeno jako změřená hodnota potenciálu ORP(M) proti zvolené referenční elektrodě (Ag/AgCl 3,5 mol/lKCl) při teplotě 25 °C. V případě jiných podmínek je nutno výsledek přepočítat. Stanovení se přednostně provádí ve stacionárních měřících a registračních přístrojích s kontinuálním měřením.
16. Při použití jiných než chlorových přípravků a pro vodu s podílem chloridů > 5000 mg/l, jakož i pro vody obsahující bromidy a jodidy v množství > 0,5 mg/l, je nutné hodnotu pro příslušný redox potenciál stanovit experimentálně.
17. V bazénech pro plavání kojenců a batolat musí být hodnota redox potenciálu ≥ 680 mV pro rozsah pH 6,5 - 7,3 a ≥ 700 mV pro rozsah pH 7,3 - 7,6. Tyto hodnoty nemusí být dodrženy u bazénů bez recirkulace, které jsou napouštěny pitnou vodou a ve kterých je voda vyměňována po každém použití nebo do kterých nepřetržitě přitéká pitná voda.
18. V případě použití ozonu při úpravě vody platí pro dusičnany limitní hodnota 30 mg/l nad hodnotu plnící vody. V protokole se uvede reálně naměřená hodnota dusičnanů ve vodě v bazénu (ukazatel možno značit jako „NO₃“). Pokud se stanovuje v rámci odběru a rozboru také hodnota dusičnanů v plnící vodě, je nutno rovněž uvést ukazatel „NO₃-rozdíl“, kde bude uvedena hodnota „NO₃“ v bazénu po odečtení hodnoty „NO₃“ v plnící vodě pro bazén.
19. Neplatí pro nedezinfikovatelné vody v bazénech provozovaných osobami poskytujícími péči.
20. Měří se pouze v případě, že je k dezinfekci bazénové vody používán oxid chloričitý, chlornan sodný nebo vápenatý a přípravky s jejich obsahem. Jedná se o sumu obou látek.
21. Platí pro bazény, kde se provádí závodní výcvik plavců, a u dalších sportovních a výukových aktivit, které se konají více než 2 dny v týdnu.
22. Platí pro všechny bazény s výjimkou bazénů uvedených ve vysvětlivce č. 21.

Příloha 9

Kontrola jakosti vody umělého koupaliště

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
      Kontrolovaný ukazatel                           Četnost kontroly                       Vysvětlivky
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah volného a vázaného chloru    hodinu před zahájením provozu a každou čtvrtou hodinu          1
(při použití přípravku na bázi 
chloru), oxidu chloričitého, 
chlorečnanů, chloritanů a vázaného 
chloru (při použití oxidu 
chloričitého), účinné složky 
jiného dezinfekčního přípravku 
a k němu příslušných vedlejších 
produktů dezinfekce (při použití 
jiných přípravků)  
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
redox-potenciál                    hodinu před zahájením provozu a každou čtvrtou hodinu          1
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
teplota vody v bazénu              třikrát denně                                                  1
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
průhlednost                        průběžně, nejméně však třikrát denně                           1
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
pH                                 jednou denně                                                   1
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zákal                              jednou za 14 dnů                                              1,2
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
dusičnany                          jednou za 14 dní                                              1,2
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
celkový organický uhlík            jednou měsíčně                                                 3
(TOC)                              jednou za 14 dnů                                              4,5
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ozon                               jednou měsíčně                                                 1
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
mikrobiologické ukazatele:         nejméně jednou měsíčně                                         3
Escherichia coli, počet            nejméně jednou za 14 dnů                                      4,5
kolonií při 36° C,
Pseudomonas aeruginosa   

------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Legionella spp.                    jednou za 3 měsíce                                             3
                                   jednou měsíčně                                                 4
                                   jednou za 14 dnů                                               6
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Staphylococcus aureus              jednou za 3 měsíce                                             3
                                   jednou měsíčně                                                 4
------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Absorbance A254(1 cm)              kontinuální měření nebo podle potřeby                          7
------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky:


1. Kontrolu ukazatelů, jejichž stanovení se provádí denně na místě (pH, volný chlor či jiný dezinfekční přípravek, vázaný chlor, chloritany, chlorečnany, redox potenciál, teplota vody a vzduchu, průhlednost) nebo jejichž stanovení lze provádět na místě pomocí přenosného spektrofotometru a komerčně vyráběných setů (dusičnany, zákal), nemusí provozovatel nechat zajistit u autorizované laboratoře, akreditované laboratoře nebo laboratoře, která je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře. Stanovení těchto ukazatelů musí být prováděno podle návodů výrobce měřících zařízení a funkčnost měřícího zařízení musí být pravidelně ověřována. Provozovatel provede jedenkrát měsíčně u držitele osvědčení podle § 6c odst. 1 písm. a) stanovení ukazatelů volný a vázaný chlor, zákal, pH, dusičnany, TOC, chloritany, chlorečnany, popř. ozon.
2. Četnost kontrol ukazatelů zákal a dusičnany může být v případě, že je bazén denně vypouštěn a napouštěn plnící vodou, snížena na jednou měsíčně.
3. Platí pro plavecké bazény, pro bazény provozované osobami poskytujícími péči a bazény s přírodním léčivým zdrojem s teplotou vody do 28 °C. Pokud nejsou v bazénu instalována zařízení vytvářející aerosoly, jako jsou bublinkové vířivky, vodopády, gejzíry, fontány, šíjové sprchy apod., provádí se vyšetření na přítomnost legionel pouze ve vodě na přítoku do bazénu.
4. Platí pro koupelové bazény, pro bazény provozované osobami poskytujícími péči a bazény s přírodním léčivým zdrojem s teplotou vody nad 28 °C. Pokud nejsou v bazénu instalována zařízení vytvářející aerosoly, jako jsou bublinkové vířivky, vodopády, gejzíry, fontány, šíjové sprchy apod., provádí se vyšetření na přítomnost legionel pouze ve vodě na přítoku do bazénu.
5. V případě kontinuálního měření dezinfekčního přípravku, pH, redox-potenciálu a automatické regulace úpravy pH a dávkování dezinfekčního přípravku, nebo v případě, že je bazén denně vypouštěn a napouštěn plnící vodou, může být v případě 5 po sobě následujících vyhovujících mikrobiologických nálezů snížena četnost kontroly mikrobiologických ukazatelů a TOC na jednou měsíčně.
6. Platí, pokud jsou v bazénu instalována zařízení vytvářející aerosoly, jako jsou bublinkové vířivky, vodopády, gejzíry, fontány, šíjové sprchy apod. V případě kontinuálního měření dezinfekčního přípravku, pH a redox-potenciálu a automatické regulace úpravy pH a dávkování dezinfekčního přípravku může být v případě 5 po sobě následujících vyhovujících mikrobiologických nálezů snížena četnost kontroly na jednou měsíčně.
7. Tento ukazatel není nutno povinně stanovovat, jedná se o doporučený ukazatel, který je vhodným nástrojem pro aktuální sledování zátěže bazénové vody organickými látkami (TOC) ze strany provozovatelů, zejména v případě jeho kontinuálního měření. Doporučená hodnota A254(1 cm) bazénové vody je rovna hodnotě 0,02 nad hodnotu plnící vody.

Příloha 10

Hygienické požadavky na bazény pro kojence a batolata, jejich provoz, obměnu, jakost vody a kontrolu jakosti vody
Požadavky na bazén a jeho provoz, obměnu a kvalitu vody a prostředí podle věku dítěte
1) Věk dítěte 3 - 6 měsíců:
Prostředí: Plastové vany a bazény nebo jiné nádoby z vhodného materiálu, se snadno čistitelným a dezinfikovatelným povrchem, které jsou využívány pouze pro účely koupání kojenců. V průběhu výukových hodin musí být umístěny v prostoru odděleném od ostatního provozu koupaliště.
Voda: Plnící (napouštěná) voda musí být kvality vody pitné¹²⁾ .
Teplota vody 30 až 36 °C.
Teplota vzduchu: 28 až 30 °C.
Provoz: Každý den před prvním napuštěním musí být vany, bazény nebo jiné nádoby řádně vyčištěné, vydezinfikované a opláchnuté. Ve vaně se koupe jen jedno dítě, vedené doprovodem nebo instruktorem zevně vany (doprovod nevstupuje do vany). Voda se vyměňuje po každém dítěti. Po 3-5 výměnách vody je nutné provést povrchovou dezinfekci vany s tím, že po jejím skončení bude vana řádně vypláchnuta, aby se odstranila rezidua použitého dezinfekčního agens.
2) Věk dítěte 6 - 12 měsíců:
Prostředí: Pro koupání kojenců ve věku 6 až 12 měsíců je nutné použít vany, bazény nebo jiné nádoby (viz věková kategorie 3 - 6 měsíců) nebo některý z následujících typů bazénů:
Typ 1: přenosné bazény s recirkulací
Typ 2: stabilně zabudované bazény s recirkulací určené pouze dětem, za podmínek níže uvedených.
Typ 1:
Přenosné bazény s recirkulací, úpravou a dezinfekcí vody, určené pouze dětem (v jeslích, školkách, školách a jiných dětských zařízeních) nebo provozované výhradně za účelem koupání a plavání kojenců a batolat, a provozované podle zásad stanovených touto vyhláškou. Připouští se přítomnost několikačlenné skupinky dětí s jejich doprovodem v bazénu. Minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se je 0,8 m² . Minimálně jednou týdně musí být bazén vypuštěn, řádně vyčištěn, vydezinfikován a opláchnut.
Typ 2:
Stabilně zabudované bazény s recirkulací a správně fungující úpravnou vody, zahrnující nejméně koagulaci, filtraci a dezinfekci chlorem, využívané pouze dětmi (v jeslích, školkách, školách a jiných dětských zařízeních) nebo provozované výhradně za účelem koupání a plavání kojenců a batolat za podmínky, že před zahájením provozu výukové hodiny plavání kojenců a před napuštěním vody bude bazén, okolí bazénu a používané prostory vyčištěny, vydezinfikovány a pečlivě opláchnuty plnící vodou, že voda bude nově napuštěna nebo dostatečnou dobu (např. přes noc) před zahájením provozu recirkulována tak, aby nejméně jednou prošla úpravnou, a že kvalita vody bude opakovaně vyhovovat stanoveným požadavkům. Po skončení výukového dne bude bazén, okolí bazénu a používané prostory vyčištěny, vydezinfikovány a pečlivě opláchnuty plnící vodou.
Pevný dětský bazén bez recirkulace lze použít pouze za podmínek, že před každým provozním dnem bude dezinfikován a nově napuštěn plnící vodou, a během provozu bude neustále dotékat chlorem dezinfikovaná pitná voda a přepadem odtékat nadbytečná voda v minimálním množství 1 litr/min na jednoho koupajícího se tak, aby bylo zajištěno dostatečné směšování vody podle vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu.
Připouští se přítomnost několikačlenné skupinky dětí s doprovodem v bazénu. Minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se je 0,8 m² .
Voda: Kvalita vody před zahájením provozu a v době provozu musí odpovídat nejméně požadavkům uvedeným v příloze č. 8.
Teplota vody: 28 až 32 °C.
Teplota vzduchu: 28 °C až 30 °C.
3) Věk dítěte nad 12 měsíců (do 3 let):
Prostředí: Stejná zařízení jako pro věkovou kategorii 6-12 měsíců. Pokud jsou použity jiné bazény než uvedené v odstavci 1 a 2, musí před zahájením provozu voda v bazénu dostatečně dlouho recirkulovat a procházet úpravnou, aniž je v tu dobu bazén používán. Celý objem vody bazénu musí před zahájením provozu nejméně jednou projít správně fungující recirkulační úpravnou vody, zahrnující nejméně koagulaci, filtraci a dezinfekci chlorem.
Bazén musí být dobře přístupný s hloubkou vody max. 130 cm. Pokud je jeho hloubka větší než 130 cm, pak koupání musí být omezeno jen na část bazénu po tuto hloubku a hranice této hloubky musí být na hladině vyznačena plováky. Po dobu kurzu koupání a plavání batolat nelze v bazénu provozovaném pro tento účel provozovat jiné činnosti, které s tímto kurzem přímo nesouvisejí.
Voda: Kvalita vody odpovídá požadavkům uvedeným v příloze č. 8.
Teplota vody: 28 až 32 °C.
Teplota vzduchu: 28 až 30 °C.
Provoz: Přítomnost doprovodu s dětmi ve vodě je možná. Maximální počet osob je dán kapacitou bazénu, přičemž minimální plocha vodní hladiny na jednoho koupajícího se činí 1 m² .
Kontrola jakosti vody v bazénu
1) Před začátkem provozu ověřuje provozovatel teplotu vody a vzduchu, aby odpovídala potřebám podle věku dětí.
2) Provozovatel bazénu pravidelně kontroluje kvalitu vody v bazénu. Četnost a rozsah kontroly záleží na druhu bazénu a na způsobu provozu.
3) U přenosných van a bazénů, které jsou vyprazdňovány, čištěny, vyplachovány a napouštěny po každém kojenci (dítěti do 12 měsíců) nebo skupině kojenců, se kontroluje teplota a průhlednost vody po každém napuštění. K plnění může být použita pouze voda pitná nebo voda teplá, vyrobená z vody pitné.
4) U ostatních bazénů s recirkulací nebo průběžnou obměnou vody, které nejsou vyprazdňovány po každé skupině kojenců nebo batolat (dětí nad 12 měsíců), platí stejné požadavky na kvalitu vody a její kontrolu, jaké platí pro koupelové bazény podle přílohy č. 8, 9 a 11 (s výjimkou ukazatele volný chlor, který by se měl pohybovat v rozmezí 0,2 - 0,4 mg/l).
5) Vzorky vody pro kontrolu se odebírají v průběhu provozu, nejdříve 1 hodinu po jeho zahájení. Trvá-li výuková hodina méně než hodinu, odebírá se vzorek před jejím ukončením.

Příloha 11

Stanovení intenzity recirkulace vody
1. Plavecké bazény

                               
----------------------------- ------------------------------------------------
  Průměrná hloubka bazénu       Doba výměny vody (zdržení vody) v hodinách
         v metrech            ------------------------------------------------
                                 v krytém bazénu         v nekrytém bazénu
----------------------------- ------------------------------------------------
            0,5                        2,0                      2,0
            1,0                        3,0                      3,5
            2,0                        5,0                      8,0
            3,0                        6,0                      8,0
            3,5                        6,5                      8,0
            4,0                        7,0                      8,0
----------------------------- ------------------------------------------------

Uvedené hodnoty v tabulce platí jako směrné hodnoty.
Potřebné recirkulované množství vody v m³ /h je orientačně určeno podílem z objemu bazénu a teoretickou dobou zdržení vody. Upřesňuje se výpočtem, ve kterém je zahrnuta návštěvnost, účel bazénu a požadovaná jakost vody, technologické a provozní parametry recirkulační úpravny vody. Není-li intenzita recirkulace T zpřesněna prokazatelným a kontrolovatelným výpočtem, pak platí jako limitní hodnoty ty, které jsou uváděny výše v tabulce. Doby zdržení či doby výměny vody (intenzity recirkulace) T se týkají jmenovitého výkonu úpravny včetně všech čerpacích agregátů a jejich rezerv. Celkový jmenovitý výkon recirkulační úpravny vody je dán součtem jednotlivých podílů všech bazénů napojených v paralelním uspořádání na recirkulační úpravnu vody. Potřebné recirkulované množství vody pro příslušný bazén v m³ /h se určuje jako podíl objemu vody bazénu a doby zdržení (doby výměny) vody T. U bazénů s vodními atrakcemi je nezbytné zvýšit intenzitu recirkulace s ohledem na úbytky aktivního chloru v bazénové vodě jeho únikem do ovzduší.
2. Koupelové bazény
Intenzita recirkulace se nastavuje podle aktuální potřeby. Výměna nebo přefiltrování celého objemu vody se u bazénů s objemem do 5 m³ včetně provádí nejméně jednou za 15 minut, u bazénů s objemem 5 - 10 m³ nejméně jednou za 45 minut; u bazénů s objemem vody větším než 10 m³ se intenzita stanoví výpočtem, výměna nebo přefiltrování celého objemu vody však musí proběhnout nejméně jednou za 2 hodiny.
Výpočet intenzity recirkulace vody v bazénu je dokládán projektantem v rámci zpracovávané projektové dokumentace, které je součástí.

Příloha 12

Mikroklimatické požadavky a vnitřní ovzduší bazénové haly krytého bazénu a jeho přilehlých prostor

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
   Faktor prostředí              Hala bazénu                     Přilehlé prostory pro uživatele     Vstupní hala
                                                                 (šatny, WC, sprchy, chodby atd.)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Teplota vzduchu           o 1 - 3 °C vyšší než teplota            sprchy min. 19 °C
                          vody v bazénu                           šatny min. 18 °C
                          max. 34 °C                              pobytové prostory min. 19 °C                  
                                                                  vstupní prostory min. 15 °C   
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Relativní vlhkost         max. 65 %                               sprchy max. 85 %
vzduchu                                                           ostatní prostory max. 50 %   
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Trichloramin              0,5 mg/m3 1)                                        -                             -
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1) Odběr vzorku se provádí 20 cm nad hladinou vody v bazénu; pokud to není technicky možné, tak ve výšce 150 cm nad
hladinou vody. Četnost sledování si volí provozovatel bazénu podle potřeby na základě místních podmínek (výsledky
předchozích stanovení, měřené hodnoty vázaného chloru, roční období apod.).

Příloha 13

Mikroklimatické podmínky sauny

------------------------------------------ -----------------------------
        Místo          Výška od     Min.     Max. teplota    Max. rel.  
                       podlahy     teplota     vzduchu        vlhkost
                         (m)       vzduchu       (°C)         vzduchu
                                    (°C)                        (%)
------------------------------------------ -----------------------------
Chodba                   1,6         15           -             50
------------------------------------------ -----------------------------
Šatna                    1,6         18           -             50
------------------------------------------ -----------------------------
Prohřívárna sauny*                                      -              - 
                         1,5          -           80            15
                         2,0          -          110             -
------------------------------------------ -----------------------------
Vnitřní ochlazovna        -           -           -             70
------------------------------------------ -----------------------------
Vnější ochlazovna         -           -           -              - 
------------------------------------------ -----------------------------
Odpočívárna              1,6         23           -             50
------------------------------------------ -----------------------------
Záchod                   1,6         15           -              -
------------------------------------------ -----------------------------

* U jiných typů saun, než je uvedeno v § 34 této vyhlášky a v části 5 přílohy č. 6 k vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, lze podle doporučení výrobce pro saunovou technologii připustit jiné teploty a jinou relativní vlhkost vzduchu.

Příloha 14
Tabulka č. 1: Hygienické limity pro vybrané indikátory mikrobiologického a parazitologického znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách.
Tabulka č. 1

---------------------------------------------------------------------------------------------
Indikátorový             Navážka       Jednotky    Počet zkoušených          Limit
mikroorganismus          vzorku        nálezu      vzorků při každé         (počet)
                           (g)                        kontrole**          (KTJ* v 1gramu)
---------------------------------------------------------------------------------------------
Geohelminti
živá stádia                15           počet               5                  <1***
---------------------------------------------------------------------------------------------
Termotolerantní
koliformní 
bakterie                   10          KTJ* v 1         5        1             < 103
                                        gramu                    4             < 50

---------------------------------------------------------------------------------------------
Enterokoky                 10          KTJ* v 1         5        1             < 103
                                        gramu                    4             < 50
---------------------------------------------------------------------------------------------

*KTJ - kolonie tvořící jednotku
** Z odebraných 5 vzorků musí minimálně stanovený počet vyhovět předepsaným limitům.
*** Negativní nález v každém vzorku.
Tabulka č. 2: Hygienické limity vybraných chemických prvků

	
------------ ---------------------------------------------------
               Limitní hodnoty vybraných prvků v pískovištích
 Prvek         dětských hřišť v mg.kg-1 sušiny

                            Celkový obsah
------------ ---------------------------------------------------           
 As                               10,0
 Be                               1,5
 Cd                               0,5
 Co                               50,0
 Cr                              100,0
 Cu                              100,0
 Hg                               0,3
 Mo                               0,8
 Ni                               60,0
 Pb                               60,0
 V                                80,0
 Zn                              150,0
------------ ---------------------------------------------------

Vybraná ustanovení novel
Čl. II vyhlášky č. 97/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 18 odst. 1 věty druhé vyhlášky č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění této vyhlášky, se použije pro bazény projektované po dni nabytí účinnosti této vyhlášky a bazény rekonstruované po dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

DEFINICE TDS

Celkové rozpuštěné pevné látky (TDS) se označuje jako množství soli a dalších minerálů ve vodě. Náš kalkulátor TDS pomáhá uživatelům zjistit konverzní faktor, který je nutný k převodu TDS na vodivost. Druh solí a minerálů ve vaší napájecí vodě ovlivní konverzní faktor, který lze také nalézt v publikovaných tabulkách. Odhadovaný konverzní faktor je kolem 0,67 a je považován za standard, když skutečný konverzní faktor není znám. Chcete-li použít kalkulačku TDS, zapněte ji a vložte sondu do roztoku a změřte TDS vaší vody pomocí našeho pokročilého nástroje.

Postupujte podle níže uvedených kroků, aby naše online kalkulačka určila míru odmítnutí membrány vašeho systému RO.  Kliknutím sem  zobrazíte rychlý návod, jak používat kalkulačku TDS.

JAK VYPOČÍTAT VYVÁŽENOST VODY PODLE LSI?

Náš kalkulátor LSI pomáhá uživatelům zjistit pravděpodobnost tvorby vodního kamene ve vaší vodě pomocí Langelierova indexu saturace. LSI se používá k určení, zda se ve vašem přívodu vody vyskytují usazeniny tvořící vodní kámen (pozitivní LSI) nebo korozní podmínky (nízké LSI). Když je vaše LSI na 0,00, pak se považuje za v rovnováze, ale ideální rozsah je obvykle mezi -0,30 a +0,30. Náš kalkulátor LSI pomůže uživatelům zajistit, aby jejich měřítko LSI bylo mezi 0,00 a +0,30, protože vyšší skóre LSI je vhodnější, protože měřítko je mnohem méně škodlivý než problémy týkající se koroze.

LSI je možná nejběžněji používaným prediktorem potenciálu vodního kamene. Je to přísně rovnovážný index a týká se pouze termodynamického hlavního hnacího mechanismu pro vývoj šupin uhličitanu vápenatého. Kalkulačka LSI nezahrnuje množství uhličitanu vápenatého nebo vodního kamene, které se může ve skutečnosti vysrážet, aby se voda dostala do rovnováhy.

pH je považováno za hlavní proměnnou a pouze demonstruje primární příčinu tvorby a růstu vodního kamene. Aby bylo možné vypočítat LSI, je třeba znát alkalitu, vápník, celkový obsah nerozpuštěných látek, skutečné pH a teplotu vody. 

KLIKNĚTE PRO ODKAZ NA KALKULAČKU